Filozofick fakulta

Agregátor zdrojů

Proběhne slavnostní zahájení projektu MOVES na FF UK

Fakulta - 4 hodiny 10 min zpět
Slavnostní zahájení projektu MOVES, podpořeného z evropských fondů (European Joint Doctorate, Horizon 2020, Marie Curie Skłodowska Actions), proběhne na FF UK v pondělí 2. září od 17:00 v místnosti 104. Promluví doc. Michal Pullmann, děkan FF UK, prof. Markéta Křížová, proděkanka FF UK pro zahraničí, prof. Martin Procházka, koordinátor projektu MOVES, a zástupci Freie Universität Berlin, Université Paul-Valéry Montpellier 3, University of Kent a Universidade do Porto. V průběhu září bude FF UK hostit měsíční intenzivní program, v rámci nějž se poprvé sejde mezinárodní tým patnácti mladých výzkumných pracovníků, kteří absolvovali náročné výběrové řízení pro MOVES. Během září vystoupí na FF UK několik význačných zahraničních hostů, např. prof. Matt Guterl (Brown University), dr. William O’Reilly (University of Cambridge) a prof. Peter Burschel (University of Göttingen). Na projektu MOVES – Migration and Modernity: Historical and Cultural Challenges spolupracuje Univerzita Karlova se společně se čtyřmi dalšími prestižními evropskými univerzitami – Universidade do Porto, Freie Universität Berlin, Université Paul-Valéry Montpellier 3 a University of Kent – a partnery z neziskového sektoru a kreativních průmyslů. Cílem projektu je podpořit talentované vědce na počátku jejich kariéry. Projekt získal finanční podporu z evropského grantu v rámci Horizon 2020 – Marie Sklodowská-Curie Actions a excelentní hodnocení 98 %. Koordinující institucí je FF UK a koordinátorem projektu je prof. Martin Procházka (ÚALK).

Project MOVES Opening Ceremony and Induction Month to Be Held at CUFA

Fakulta - 16. srpen 2019 - 20:21
The opening ceremony of project MOVES, European Joint Doctorate supported the scheme Horizon 2020, Marie Curie Skłodowska Actions, will take place at the Faculty of Arts, Charles University, on Monday 2 September at 17:00 in Room 104. Opening addresses will be delivered by doc. Michal Pullmann, Dean of the Faculty of Arts, Professor Markéta Křížová, Vice-Dean for International Relations at the Faculty of Arts, Professor Martin Procházka, project coordinator, and representatives of Freie Universität Berlin, Université Paul-Valéry Montpellier 3, University of Kent, and Universidade do Porto. During September, the MOVES Induction Month will be hosted by the Faculty of Arts, bringing together for the first time the international team of fifteen early-stage researchers, the project consortium, and various renowned guest speakers, including Professor Matt Guterl (Brown University), Dr William O’Reilly (University of Cambridge), and Professor Peter Burschel (University of Göttingen). MOVES – Migration and Modernity: Historical and Cultural Challenges – is a European Joint Doctorate (EJD) funded by the European Union. This doctoral programme is defined by a unique collaboration between university researchers in the Humanities and Social Sciences and partners across sectors (NGOs, charities working with migrants and cultural and creative industries) in five EU countries. It identifies the contemporary issue of migration as a problem to be treated within the wide context of modernity, acknowledging the way it has shaped European identity, first in the outward thrust of European nations in colonial movements, then through emigration from many European countries, and recently through immigration as the predominant form of mobility in Europe. It is the first Horizon 2020 project coordinated by Charles University.    

Nový web Vydavatelství FF UK

Fakulta - 15. srpen 2019 - 16:02
Na adrese books.ff.cuni.cz byly spuštěny nové webové stránky Vydavatelství FF UK – najdete zde kompletní informace o naší produkci, aktuality, nové knihy, připravujeme, přehled edic a časopisů a další praktické informace.

Večery na FF UK

Fakulta - 15. srpen 2019 - 11:51
Dostupné záznamy přednášek Rozhovory s přednášejícími pořadatel: Mgr. Jaroslav Jirák Večery na FF UK jsou externí akcí projektu Neurazitelny.cz.   Dostupné záznamy přednášek Anna Hogenová – Odvaha ke štěstí:   Jan Pirk – Přednáška od srdce:   Jindřich Šídlo – Smutný příběh českých médií:   Tomáš Sedláček – Udržování neudržitelnosti:   Marek Orko Vácha – Společenstvo obětí:   Kritické myšlení – Úvod do rozpoznávání keců:   Mozek a svobodná vůle – Vladimír Komárek:   Vývoj českého myšlení – Michal Stehlík:   Kouzla a klamy vědeckého zkoumání- Cyril Höschl:   Věda za každodenními jevy – Petr Kulhánek:   Jak myslí velikáni – Daniel Stach:   Cyril Höschl – Věda versus pseudověda (ochutnávka přednášky):   Petr Kulhánek – Až dojde ropa (ochutnávka přednášky):   Omyly ve vědě – Petr Slavíček:   Fenomén Masaryk – Michal Stehlík:   Boj s lidskou hloupostí se nedá vyhrát – Jiří Grygar:   Dostupné rozhovory s přednášejícími u Stolu pro tři Šéfinstruktor URNA: Terorismus se nedá účinně zastavit…   Očkování: Neočkovat děti je sobecké a nebezpečné   Roman Vaněk rozhovor: Zlenivěli jsme natolik, že přestáváme používat vlastní rozum…   Daniel Stach rozhovor: Náš největší problém je, že lidem přestává vadit lež…   Marek Orko Vácha rozhovor: Boha bych se zeptal, jestli to nešlo udělat jinak…   Cyril Höschl rozhovor – Dřív nebyla šance šířit blbosti tak rychle jako dnes…   Petr Kulhánek rozhovor – Vědu jsme svázali předpisy a to se nám vymstí…

e-Kniha týdne #07: Information and Society

Fakulta - 15. srpen 2019 - 11:24
Seriál Knihovny FF UK pravidelně přináší tipy na zajímavé elektronické tituly z nabídky UK. Vybranou e-knihou týdne je tentokrát publikace Information and Society od Michaela K. Bucklanda, která se zhuštěnou a přístupnou formou zabývá informační společností a aspekty, které se jí týkají, mj. problematikou informační exploze a z ní vyplývajícího informačního přehlcení společnosti. Titul může být přínosem zejména pro studenty, pedagogy či badatelé z oborů informačních studií a knihovnictví či sociologie.  Více o titulu Kniha představuje krátký, neformální výčet naší stále rostoucí závislosti na rozmanitosti zpráv, záznamů, dokumentů a dat, které nás dnes obklopují. Žijeme v informační společnosti, alespoň tak tomu často říkáme. Co to však vlastně znamená? Tento svazek v edici MIT Press Essential Knowledge nabízí stručné a neformální vysvětlení způsobů, jakými jsou informace a společnost propojeny. Jelikož posun od ústní a gestické komunikace k dokumentům a širší využívání dokumentů usnadněné novými technologiemi udělaly naši společnost mimořádně informačně intenzivní, Buckland tak popisuje rostoucí záplavu dat, dokumentů a záznamů, nastiňuje dramatický dlouhodobý růst dokumentů a sleduje vývoj technik, jak se s nimi vypořádat. Přístup a odkazy Titul je přístupný na platformě EBSCO eBooks a je možné jej neomezeně číst on-line v prohlížečích, anebo formou off-line elektronické výpůjčky až na 14 dní na počítačích či v mobilních zařízeních (Android, iOS). Titul lze vyhledat přes celouniverzitní vyhledávač UKAŽ (https://ukaz.cuni.cz) anebo přímo z platformy EBSCO eBooks, přístupem přes Portál elektronických zdrojů. PŘEJÍT. Záznam titulu. Pozor, nemusí fungovat z počítačů mimo UK. PŘEJÍT. Připomeňte si, jak elektronická výpůjčka funguje v našem názorném videonávodu. PŘEJÍT. Více informací o elektronických zdrojích. PŘEJÍT Seriál e-Kniha týdne Seriál Knihovny FF UK e-Kniha týdne můžete pohodlně sledovat na této stránce. Pokud nechcete o žádné doporučení přijít, uložte si stránku do svých záložek, anebo sledujte Facebook Knihovny FF UK.

Vojtěch Frankl, Student of Musicology at CUFA, Receives Award for the Best Student Paper at an International Conference

Fakulta - 14. srpen 2019 - 16:46
Vojtěch Frank, who studies at the Department of Musicology, CUFA, has received the prize for the best student paper at the annual conference on Russian music in Vipiteno, Italy. The award is conferred by the Institute for the Research of Russian Music. Mr Frankl’s paper was entitled „The Genre System of Isaak Dunaevsky Operettas in the Context of Gender and Culture“. Mr Frankl won the award in competition with many MA students from Europe and North America. The conference Symbols, Signs, and Meanings in Russian Music was held on 9 – 12 July. Two prizes were awarded: Best Student Paper and Best Junior Scholar Paper.

Juniorská univerzita Karlova se popáté otevírá. Šanci „studovat“ dostane 200 zájemců

Fakulta - 13. srpen 2019 - 12:08
Univerzita Karlova spouští registraci do již pátého ročníku své Juniorské univerzity. Zájemci z řad středoškolských studentů z celé republiky se během třech měsíců budou moci zúčastnit přednášek vybraných fakult, prohlédnout si prostory historických univerzitních budov a získat podrobné informace o studiu na nejstarší a nejprestižnější české univerzitě. Pro zájemce si univerzita stejně jako v minulých letech připravila dvě oborová zaměření – humanitně-společenské a přírodovědně-lékařské. Přední univerzitní odborníci studenty v rámci populárně-naučných přednášek seznámí s aktuálními výsledky v oblasti vědy a výzkumu. Studenti také získají řadu zajímavých informací o Univerzitě Karlově a jejích fakultách. „Juniorská univerzita Karlova se od zahájení před čtyřmi lety těší velkému zájmu ze strany středoškoláků. Pro letošní rok jsme opět připravili řadu zajímavých přednášek a setkání s předními odborníky naší univerzity. Při výběru témat jsou reflektovány rovněž i současné společenské trendy a aktuality, kdy letos bude uvedena přednáška na téma ‚Co a jak nám (ne)diktuje Evropská unie‘ či ‚Proč je dobré znát právo?‘,“ uvedla prorektorka pro studijní záležitosti Milena Králíčková. Pátý ročník Juniorské univerzity Karlovy bude probíhat od září do prosince 2019 v prostorách pražského Karolina. Témata budou stejně jako v uplynulých letech průřezová – dle zaměření jednotlivých fakult – a přizpůsobena úrovni středoškolských studentů. Účastníci se dále například dozvědí o metodách zobrazení lidského těla v medicíně, z čeho je lidské tělo složeno, jak správně rehabilitovat, ale i jak neviditelní tlumočníci pomáhají psát dějiny, jak se dá interpretovat umělecké dílo, zdali jsou sociální problémy problémem jednotlivce, nebo společnosti, či jak se dá v akademickém prostředí podnikat a pracovat s elektronickými zdroji. Žádné přijímací zkoušky na Juniorskou univerzitu Karlovu neprobíhají. Stačí, když se zájemci včas zaregistrují přes webový formulář a následně vyplní přihlášku. Studenti po zahájení programu získávají index o svém studiu, aby po úspěšném absolvování mohli obdržet při slavnostním aktu v Karolinu osvědčení o absolvování celého programu. Bližší informace o Juniorské univerzitě Karlově spolu s přihlašovacím formulářem a přihláškou naleznou zájemci na webových stránkách www.juniorskauniverzita.cuni.cz. Zájemci se mohou registrovat od 12. srpna 2019 od 12.00 hodin.   Mgr. Václav Hájek Tiskový mluvčí UK Odbor vnějších vztahů Univerzita Karlova tel.: +420 224 491 248 mob.: 721 285 565 e-mail: pr@cuni.cz

Český egyptologický ústav FF UK bude udělovat ochrannou známku Prověřeno v poušti

Fakulta - 13. srpen 2019 - 10:21
Novou ochrannou známku budou moci získat výrobky a technologie, které obstojí v extrémních podmínkách české archeologické koncese v egyptském Abúsíru a expedic v Súdánu. Generátory, fotoaparáty, klimatizační zařízení, ale i textilie, oděvy nebo třeba obuv. To jsou jen některé z celé řady výrobků a technologií, které budou moci výrobci nechat prověřit v Egyptě. Pokud produkty obstojí, získají prestižní osvědčení Prověřeno v poušti. Původní myšlenka testování vzešla právě od sponzorů českých egyptologických expedic. Byli jimi především výrobci obuvi a oblečení, například česká obuvnická firma Prabos. „Chceme vyrábět boty, na které se jejich uživatel může spolehnout. Otestování větším počtem uživatelů v tvrdých podmínkách je tak pro nás velice cenné. Spolupráci s Univerzitou Karlovou chápeme současně jako podporu české vědy, kterou považujeme za součást naší firemní filozofie,“ dodává Ing. Jaroslav Palát, předseda představenstva firmy Prabos. Při bližším rozboru se navíc ukázalo, že produktů a technologií, na nichž jsou nejen komfort, ale mnohdy také zdraví, nebo dokonce i životy českých egyptologů v náročných podmínkách závislé, je mnohem víc. „V oblasti, kde působí čeští archeologové v Egyptě, bývá i více než 45°C ve stínu. Na jaře jsou tam zase časté písečné bouře. Náročné podmínky bývají i v šachtách a pohřebních komorách, ve kterých pracujeme. Kromě stísněného prostoru v hloubce až 15–20 metrů pod zemí se potýkáme i se 100% vlhkostí vzduchu a absencí přirozené ventilace,“ říká dr. Veronika Dulíková z Českého egyptologického ústavu FF UK. Právní ukotvení a standardizace procesu testování kvality produktů byla dalším logickým krokem. V říjnu loňského roku proto Univerzita Karlova za pomoci svého Centra pro přenos poznatků a technologií UK podala návrh na registraci ochranné známky Prověřeno v poušti k Úřadu průmyslového vlastnictví. 31. 7. 2019 byl pak proces završen zveřejněním ochranné známky ve Věstníku UPV-ČR 2019/31. Známka rozhodně není marketingovou pozorností pro partnery a sponzory; její získání bude důsledně podmíněno dosažením jasně daných standardů. O udělení známky rozhodne vedoucí české archeologické koncese v Abúsíru a potvrdí ji vedení FF UK. Pro komunikaci s případnými zájemci o ochrannou známku i s veřejností bude sloužit web https://proverenovpousti.cz. Zde je také k dispozici kompletní seznam výrobků, které mohou být testovány. Česká přítomnost v poušti lákala podniky k testování výrobků už od samého počátku prací našich vědců v Egyptě – nejprve se do testování zapojovaly firmy, které zásobovaly expedice do Núbie. Například v roce 1961 to bylo přes 20 podniků, mezi nimi třeba Vitana, Plzeňský pivovar či Národní podnik Pražské jatky, který nechal otestovat masové konzervy. Jediné další české univerzitní pracoviště, které podobnou certifikaci nabízí, je Masarykova univerzita. Ta uděluje známku Testováno v Antarktidě – provozuje totiž v jižní polární oblasti vlastní výzkumnou stanici. FF UK tak svou známkou Prověřeno v poušti přináší výrobcům její přirozený protipól. Petr Kukal, mluvčí FF UK

Student Ústavu hudební vědy FF UK Vojtěch Frank uspěl v mezinárodní muzikologické soutěži

Fakulta - 12. srpen 2019 - 11:03
Cenu za nejlepší studentský příspěvek „The Genre System of Isaak Dunaevsky Operettas in the Context of Gender and Culture“ na výroční konferenci o ruské hudbě v italském Vipitenu mu udělil Institut pro studia ruské hudby. S příspěvkem zvítězil Vojtěch Frank ve velké konkurenci studentů magisterských oborů z Evropy a Severní Ameriky. Letošní konferenci s tématem „Symbols, Signs, and Meanings in Russian Music“ pořádal Institut 9.–12. července. Ocenění byla udělena ve dvou kategoriích: za nejlepší studentský příspěvek (Best Student Paper) a za nejlepší vědecký příspěvek (Best Junior Scholar Paper). Petr Kukal, mluvčí FF UK

e-Kniha týdne #06: Cambridge Critical Guides (série)

Fakulta - 8. srpen 2019 - 13:48
Seriál Knihovny FF UK pravidelně přináší tipy na zajímavé elektronické tituly z nabídky UK. Doporučením tohoto týdne je série Cambridge Critical Guides. Ta v každém titulu přináší několik pečlivě vybraných esejů předních autorů svého oboru, které se podrobně zabývají jedním vybraným zásadním dílem z dějin filozofie. Série může zaujmout studenty, pedagogy či badatele nejen filozofických oborů. Přístup a odkazy Série je přístupná na platformě Cambridge Core a nejpohodlněji se k ní lze dostat přes Portál e-zdrojů (viz níže). Pozor, série je v rámci Cambridge Core přístupná na UK pouze do pondělí 12. srpna 2019 a poté se podle dat o využití rozhodne, zda bude titul pořízen formou trvalého nákupu (informovali jsme zde). Do pondělí ale máte ještě možnost cokoliv z Cambridge Core stáhnout v plném textu ve formátu PDF či uložit do Kindle či cloudových úložišť. Odkaz na Cambridge Core na Portálu elektronických zdrojů (funguje odkudkoliv), pro přístup k sérii využijte vyhledávací políčko. PŘEJÍT Odkaz na celou sérii. Pozor, bude fungovat jen z univerzitních počítačů. PŘEJÍT Více informací o elektronických zdrojích. PŘEJÍT Více o vybraném titulu Wittgenstein’s Philosophical Investigations (anglicky): Published in 1953, Wittgenstein’s Philosophical Investigations had a deeply unsettling effect upon our most basic philosophical ideas concerning thought, sensation and language. Its claim that philosophical questions of meaning necessitate a close analysis of the way we use language continues to influence Anglo-American philosophy today. However, its compressed and dialogic prose is not always easy to follow. This collection of essays deepens but also challenges our understanding of the work’s major themes, such as the connection between meaning and use, the nature of concepts, thought and intentionality, and language games. Bringing together leading philosophers and Wittgenstein scholars, it offers a genuinely critical approach and demonstrating Wittgenstein’s relevance for contemporary philosophy. This volume will appeal to readers interested in the later Wittgenstein, in addition to those interested in the philosophy of language, the philosophy of mind, metaphysics and epistemology. Seriál e-Kniha týdne Seriál můžete pohodlně sledovat na této stránce. Pokud nechcete o žádné doporučení přijít, uložte si stránku do svých záložek, anebo sledujte Facebook Knihovny FF UK.

Výběrové řízení ze dne 8. 8. 2019 – Katedra Blízkého východu / Job offer from 8 August 2019 – Department of Middle Eastern Studies

Fakulta - 8. srpen 2019 - 13:00
English see below KATEDRA BLÍZKÉHO VÝCHODU Název pracovní pozice: akademický pracovník Obor a zaměření: Hostující profesor Pražského centra židovských studií FF UK se zaměřením na židovskou kulturu a myšlení v raně moderní době Úvazek: 0,4 (16 hodin týdně) na dobu určitou Trvání: 15. 2. 2020–15. 5. 2020 Požadavky: Ph.D. v oboru středověkých nebo raně moderních židovských dějin dlouholeté zkušenosti s akademickou výukou na zahraniční univerzitě publikační činnost se zaměřením na židovské myšlení 16. a 17. století (zejména na roli hereze a skepticismu) Předpokládaný nástup: 15.02.2020 Termín přihlášky: 08.09.2019 Náležitosti přihlášky: profesní životopis a seznam publikací kopie dokladů o vzdělání představa o působení na vypisovaném místě (max. 1 str.) Způsoby přihlášení: Písemně poštou/osobně: Přihlášku se všemi přílohami zašlete poštou, nebo doručte osobně na adresu: Mgr. Hana Holubová, osobní oddělení FF UK, nám. Jana Palacha 1/2, 116 38 Praha nebo E-mailem: Přihlášku se všemi přílohami zašlete emailem na adresu hana.holubova@ff.cuni.cz Originály dokladů budeme požadovat při výběrovém řízení. Komise může podle vlastního uvážení pozvat všechny nebo vybrané uchazeče k dalšímu kolu výběrového řízení, tedy k pohovoru. Department of Middle Eastern Studies Job title: Visiting Fellow at the Prague Centre for Jewish Studies Field and specialization: Early modern Jewish culture and thought Part-time position: 0,4 (16 hours per week) Job requirements: The applicant must be an internationally recognized scholar who has obtained a Ph.D. in medieval and/or early modern Jewish history They must have a research and publication track in the area of sixteenth- and seventeenth-century Jewish thought (focusing in particular on the role of scepticism and heresy) They must have long-term teaching experience at a higher education institution Visiting Fellow is expected to teach one 90-minute course per week at B.A. level in early modern Jewish history and culture, give one public lecture at the Prague Centre for Jewish Studies discussing their recent research and take part in an advanced seminar for faculty. All teaching and lecturing will take place in English, knowledge of Czech is not required. Expected starting date: February 15, 2020 Application deadline: September 8, 2019 Complete applications will include the following: a short personal statement outlining the proposed course a curriculum vitae with a list of publications copies of documents that show academic degrees awarded Submitting the application: Submission by mail or in person: The application with all its attachments can be sent by mail or delivered in person to the following address: Mgr. Hana Holubová, Human Resources Dept., FF UK, nám. Jana Palacha 1/2, 116 38 Praha, Czech Republic or Submission by e-mail: The application with all its attachments can be sent by e-mail to the address hana.holubova@ff.cuni.cz The original copies of relevant documents will have to be presented during the on-site interview. Based on the committee’s decision, either all applicants or selected applicants only will be invited to the second round of the competition, i.e. an interview.  

Aktuální výběrová řízení: FF UK vypisuje výběrová řízení na pozice akademických i technickohospodářských pracovníků

Fakulta - 7. srpen 2019 - 9:30
Český egyptologický ústav | Ústav světových dějin | Ústav románských studií | Katedra Blízkého východu | Katedra pedagogiky | manažer/ka projektu

Interní výběrové řízení na pozici ředitele/ředitelky Českého egyptologického ústavu

Fakulta - 5. srpen 2019 - 15:27
Děkan Filozofické fakulty Univerzity Karlovy vypisuje ke dni 5. srpna 2019 interní výběrové řízení na pozici ředitele/ ředitelky Českého egyptologického ústavu dle čl. 4 a n. opatření děkana č. 14/2017, podrobnosti o výběru, jmenování a funkčních obdobích vedoucích základních součástí Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Podávání přihlášek děkanovi FF UK je možné do 4. září 2019. Přihlášky do interního výběrového řízení mohou podat pouze osoby, které mají k poslednímu dni pro podávání přihlášek uzavřený pracovní poměr jako akademičtí pracovníci k univerzitě a jsou zařazeni na fakultě. Součástí přihlášky musí být: a) aktuální profesní životopis, b) bibliografie odborných prací, c) koncepce rozvoje dotčené základní součásti fakulty, d) v případě uchazeče, který je dosavadním vedoucím dotčené základní součásti fakulty, také zpráva o plnění jeho koncepce ve stávajícím funkčním období. Koncepce musí být vypracována na dobu tříletého funkčního období a s výhledem na po něm následující dva roky. Může mít rozsah nejvýše deset normostran. Součástí koncepce musejí být tyto oblasti: personální rozvoj, rozvoj pedagogické činnosti, rozvoj vědecké, výzkumné a další tvůrčí činnosti, výhled dalších možných oblastí rozvoje. Podáním přihlášky dává uchazeč souhlas se zveřejněním všech jejích součástí.

e-Kniha týdne #05: Philosophy of Religion

Fakulta - 31. červenec 2019 - 10:30
Seriál Knihovny FF UK pravidelně přináší tipy na zajímavé elektronické tituly z nabídky UK. E-knihou tohoto týdne je publikace Philosophy of Religion, která pokrývá všechna tradiční témata filozofie náboženství ve srozumitelné a čtenářsky přístupné formě. Titul může být přínosem (nejen) studentům a badatelům v oboru filozofie a religionistiky, ale i dalších oborů, ve kterých hraje problematika náboženství důležitou roli. Více o titulu Náboženská víra nepředstavuje jen abstraktní duševní přesvědčení; zasahuje také do všech aspektů lidského života. Filozofie náboženství Johna Cottinghama nabízí nové pohledy na filozofii náboženství a tvrdí, že oddělená neutralita většiny současných filozofizací může být kontraproduktivní – což nás zatvrzuje vůči vnímavosti potřebné k tomu, aby se některé důležité důkazy staly výtečnými. Tato kniha pokrývá všechny tradiční oblasti problematiky, včetně významu náboženských tvrzení, existence Boha či vztahu mezi náboženstvím a morálkou, jakož i roli duchovní praxe a vlivu náboženské víry na otázky týkající se smyslu života, lidského utrpení a smrtelnosti. Kniha zachovává srozumitelnost a důslednost analytické tradice, ale čerpá také z poznatků z literárních a jiných zdrojů a snaží se zapojit širokou skupinu čtenářů. Přístup a odkazy Titul je přístupný na platformě Cambridge Core a nejpohodlněji se k němu lze dostat přes Portál e-zdrojů (viz níže). Pozor, titul je v rámci Cambridge Core přístupná na UK pouze do 12. srpna 2019 a poté se podle dat o využití rozhodne, zda bude titul pořízen formou trvalého nákupu (informovali jsme zde). Do 12. srpna ale máte možnost cokoliv z Cambridge Core stáhnout v plném textu ve formátu PDF či uložit do Kindle či cloudových úložišť. Odkaz na Cambridge Core na Portálu elektronických zdrojů (funguje odkudkoliv), pro přístup k sérii využijte vyhledávací políčko. PŘEJÍT Odkaz na záznam titulu. Pozor, bude fungovat jen z univerzitních počítačů. PŘEJÍT Více informací o elektronických zdrojích. PŘEJÍT Seriál e-Kniha týdne Seriál můžete pohodlně sledovat na této stránce. Pokud nechcete o žádné doporučení přijít, uložte si stránku do svých záložek, anebo sledujte Facebook Knihovny FF UK.

Between Prague and Cairo: 100 Years of Czech Egyptology

Fakulta - 31. červenec 2019 - 9:39
The Czech Institute of Egyptology (Faculty of Arts, Charles University), the only institution of its kind in the Czech Republic, commemorates its 100th anniversary with an exhibition organized in cooperation with Charles University in the Karolinum exhibition hall (2nd August – 8th September 2019).

Uzavírka Šporkova paláce (Hybernská 3) od 29. 7. do 23. 8. 2019

Fakulta - 30. červenec 2019 - 11:27
V období od 29. 7. do 23. 8. 2019 bude uzavřena budova Šporkova paláce (Hybernská 3) z důvodu úprav v interiérech. Vrátnice bude i nadále v provozu a vstup do budovy bude zaměstnancům umožněn po zazvonění.

Služba v PC studovně Knihovny Jana Palacha – práce při studiu

Fakulta - 29. červenec 2019 - 14:00
Náplň práce: služba na pultu služeb v PC studovně Knihovny Jana Palacha přímý kontakt s uživateli knihovny – asistence a zodpovídání uživatelských dotazů spojených s používáním tiskových služeb, počítačů ve studovně a dalších síťových služeb a nástrojů (nastavení Eduroamu, hesel, základní orientace ve vyhledávání v Centrálním katalogu UK, PEZ a UKAŽ). zjišťování technických problémů, samostatná hlášení problémů a komunikace s IT oddělením, aktivní dohled nad řešením nahlášených problémů spoluúčast na plnění odborných úkolů Knihovny FF UK – skenování dokumentů, zpracování digitalizovaných dokumentů aj. (uchazeč bude zaškolen) jeden den v týdnu, orientační pracovní doba 9-19h (konkrétní rozsah domluvou). Nástup září nebo říjen 2019. Požadujeme: zájemce musí být studentem bakalářského, magisterského nebo doktorského prezenčního studia na FF UK bez překročení standardní doby studia (nutná podmínka) pracovní pozice není vhodná pro zájemce, kteří v nadcházejících 2 semestrech plánují vyjet na studium do zahraničí přes Erasmus či jiné výměnné programy profesionální vystupování, vstřícnost, a trpělivost v kontaktu s uživateli; komunikativnost, systematičnost, schopnost samostatně a iniciativně řešit problémy anglický jazyk na komunikativní úrovni – každodenní komunikace se zahraničními uživateli, další jazyky výhodou počítačová gramotnost:  jistota a samostatnost v práci s počítačem, schopnost vyhledávat a hodnotit informace na internetu, ochota učit se práci se SW a HW bez předchozích zlušeností, uživatelská znalost OS Windows a aplikací MS Office podmínkou Výhodou: uživatelská znalost Knihovny Jana Palacha a tiskových služeb na FF předešlá zkušenost v práci ve službách Nabízíme: odměna 150 kč/h (hrazeno formou účelového stipendia) na základě domluvy možnost přizpůsobení pracovní doby studijnímu rozvrhu, včetně ohledu na zkouškové období rozsah práce dle domluvy   CV a stručný motivační dopis (může být součástí těla e-mailu) posílejte do 15. 8. na adresu tomas.vejvoda@ff.cuni.cz. 

Každých čtrnáct dní vymře jeden jazyk. I proto se na FF UK zrodila platforma Library of Languages, která malým jazykům pomáhá růst

Fakulta - 24. červenec 2019 - 11:43
„Jazyková diverzita se rapidně zmenšuje a zaniká stejně jako rozmanitost živočišných a rostlinných druhů. Je to téma, které není tak mediálně pokryté, ale je srovnatelně závažné,“ říká jedna ze zakladatelů Knihovny řečí dr. Eva Lehečková. Platforma podporuje studium a propagaci malých jazyků na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy a nabízí tipy a motivaci, jak u učení cizí řeči s úspěchem vydržet. Jak vznikl nápad vytvořit platformu a k čemu konkrétně slouží? V roce 2017 se nám na FF UK podařilo založit Platformu didaktiků FF UK, která vznikla z potřeby připravit akreditace učitelských studijních programů, které se budou v novém akademickém roce poprvé otevírat. Tato platforma ukázala, že neformální mezioborová setkání specialistů na určitou oblast vzdělávání velmi dobře fungují, neboť umožňují efektivně řešit společné otázky. To byl velký inspirační zdroj pro Library of Languages neboli Knihovnu řečí, která je obecně otevřená sdílení zkušeností všech filologických studijních programů s efektivní realizací výuky a propagací oboru u uchazečů i široké veřejnosti. Motivovalo nás i zjištění, že přestože se na Filozofické fakultě UK oborově i neoborově vyučují desítky jazyků, tato velmi specifická značka naší fakulty není dostatečně známá. To je zčásti dáno tím, že filologie menších jazyků jsou často personálně limitované a vyučující se zaměřují především na práci ve své komunitě a propagaci svého oboru. Přitom se tímto unikátním rysem FF UK, který je výjimečný i v kontextu dnešních evropských univerzit, může fakulta chlubit. Library of Languages vznikla s cílem zastřešovat tyto malé obory jako celek a umožnit jim proniknout k novým cílovým skupinám. Jak takové rozšiřování povědomí o malých jazycích vypadá v praxi? Library of Languages vychází z unikátního postavení FF UK coby instituce, na níž se oborově či neoborově vyučuje více než 70 živých a mrtvých jazyků celého světa. Podpora studia a výuky těchto jazyků je jedním z prvořadých společenských úkolů FF UK. První akce, kterou jsme připravili, byl v loňském roce první ročník Evropského dne jazyků v Kampusu Hybernská. Tento den vyhlášený Radou Evropy připadá každoročně na 26. září a v Praze se až do vzniku platformy nekonala žádná velká celodenní akce, která by diverzitu jazyků takto oslavovala. Jazyková diverzita se přitom rapidně zmenšuje a zaniká stejně jako rozmanitost živočišných a rostlinných druhů. Je to téma, které možná není tak mediálně pokryté, ale je srovnatelně závažné. Než lingvisté celosvětově vůbec stihli popsat jazyky světa v jejich úplnosti, tak jich mezitím mnoho zmizelo. Na základě rozsáhlých mezinárodních analýz se předpokládá, že každých čtrnáct dní vymře jeden jazyk. Dnes je na světě pravděpodobně ještě sedm tisíc jazyků, ale jejich počet se opravdu razantně snižuje. Existují velké výzkumné programy, které investují prostředky do jejich udržení a popsání, ale podobně jako s biodiverzitou je to spíše boj s větrnými mlýny. My lingvisté v sobě máme uložené silné přesvědčení, že má smysl tuto diverzitu podporovat, a to je také cílem Evropského dne jazyků v Kampusu Hybernská. V loňském roce jsme si to vyzkoušeli a zájem škol i veřejnosti byl tak velký, až nás trošku překvapil. Samotné obory by si takovou akci jednotlivě nikdy nezorganizovaly, a právě v tom jim pomůže Library of Languages. Zmínila jste Kampus Hybernská a pedagogy z FF UK. Kdo se na chodu platformy podílí? Zaprvé je to Kampus Hybernská, jehož prostory určují směr, jakým typům aktivit se můžeme věnovat. Potom existuje rada Library of Languages, jejímž členem je dr. Jan Bičovský, který se dlouhodobě věnuje popularizaci jazyků, například prostřednictvím výstav vycházejících z jazyků světa. Potom jsme se v Radě snažili o oborovou diverzitu, takže z hlediska struktury jsou zde zastoupeni jak akademičtí pracovníci, tak doktorandi, a to z větších i menších oborů věnujících se asijským i evropským filologiím. Organizační koordinátorkou platformy je Veronika Pleskotová, absolventka novořečtiny, spolupracuje s námi ředitel Katedry Blízkého východu doc. Pavel Sládek, vedoucí Katedry středoevropských studií dr. Jiří Januška a Martina Vokáčová z Oddělení nederlandistiky na Ústavu germánských studií. Na druhé straně s námi spolupracují doktorandi Ústavu jižní a centrální Asie, Martin Hanker a Jonáš Vlasák, kteří nás propojují i se studentskými spolky, jako je Orientalistický Expres. Naše rada přichází s nápady na aktivity platformy a snažíme se vyhledávat vnější partnery. Tak jsme se například zapojili do 7. národní konference transferu nebo jsme navázali spolupráci s pražskou kavárnou Quest Cafe, specializovanou na únikové hry, což je směr, kterým bychom se chtěli také v budoucnu ubírat. Platforma prozatím nepořádá pravidelné jazykové kurzy. Věnujete se tedy převážně větším akcím? Ano, kurzy bychom v budoucnu chtěli spustit, ale zahájení systémové výuky neoborových kurzů pro studenty i širokou veřejnost je v současnosti limitováno především nedostatkem prostoru, kterého se ani v Kampusu Hybernská vzhledem k počtu jiných aktivit nedostává. Do budoucna bychom s Library rádi uspořádali workshop pro ústavy s filologickými obory, jehož cílem by bylo sdílet inovativní expertízy, způsoby, jak vytvářet přípravné kurzy a jak komunikovat se středními školami. Například v červnu jsme se s kolegy z Katedry Blízkého východu věnovali tomu, jak soudobé poznatky o výzkumu úspěšného osvojování cizího jazyka využít ve výuce jazykových specializací, jako je arabština, turečtina, hebrejština a perština. Právě obory s malými jazyky velmi pociťují odchod i sebemenšího počtu studentů, proto je třeba zabývat se didaktickými metodami podporujícími studijní úspěšnost. Výsledky takové spolupráce v rámci jednoho jazykového areálu by pak mohly být využitelné i pro další jazykové obory zastupující na FF UK menší jazyky. Knihovna řečí měla možnost představit se na již zmíněné 7. národní konferenci transferu. Jak se platforma na akci zapojila? Konferenci pořádalo Centrum pro přenos poznatků a technologií Univerzity Karlovy, které se zaměřuje na transfer vědeckých poznatků do praxe. Transfer zavádění patentů, nových výrobků a nanoprůmyslu si dovede představit každý. Tématem letošní konference byl však i transfer v humanitních a společenskovědních oborech. Proto jsme dostali nabídku ukázat, jak se mohou přenášet teoretické vědecké poznatky do zábavné formy, a to v rámci společenského večera v syrovém a industriálním prostoru pražského hotelu Pyramida. A protože se Library of Languages zaměřuje na jazykovou znalost a logiku v jazycích, připravili jsme únikovou hru a technologický kvíz. Zároveň jsme večer využili k propagaci Českého egyptologického ústavu FF UK, jednak kvůli samotnému prostoru Pyramidy a zároveň kvůli stému výročí české egyptologie. Naši egyptologové jsou v tomto ohledu velmi inovativní, využívají filologické znalosti propojené s mezioborovými technologiemi, roboty a 3D tiskem. Je to krásný příklad stírání hranic v interdisciplinárních kontextech, hranic mezi takzvaně tvrdým technologickým výzkumem a měkkou humanitněvědní oblastí. Myslíte, že je opravdu možné, aby se student naučil malý jazyk na kvalitní úrovni? V běžném životě se s ním například oproti angličtině přece jen moc nesetkává. Musíme odlišovat, jestli jde o studijní program, anebo sérii zájmových neoborových kurzů (na FF UK mohou zájemci takto neoborově studovat například chorvatštinu nebo maďarštinu). Když jde o studijní program, mají právě malé filologie výhodu v tom, že jejich studenti pravidelně vyjíždějí na stáže v zahraničí, a po pětiletém studiu tak mohou i oni získat výstupní jazykovou úroveň C1. Na neoborových kurzech dosahují studenti pochopitelně nižší úrovně. Osvojení jazyka je ale výrazně ovlivněno motivací studenta, takže i za pár navazujících semestrů je možné dosáhnout slušné jazykové úrovně. Na neoborové kurzy velice často chodí studenti jiných fakult, například právnických a lékařských fakult, studenti mezinárodních teritoriálních studií, kteří díky nim získávají lepší uplatnění na trhu práce. Anglicky, případně jiným velkým evropským jazykem, dnes mluví každý. Když ale ovládáte nějaký exotický jazyk na vyšší úrovni, v životopise to velmi vystupuje. To by FF UK mohla v rámci Univerzity Karlovy a dalších pražských univerzit nabízet jako jednu ze svých devíz – platforma Library of Languages pak může pomoci s centrální propagací takových kurzů. Je nějaký opravdu nevšední jazyk, který se na FF UK zájemci mohou naučit? Já osobně jsem velmi ráda, že se od podzimu na FF UK vrátí jako neoborový jazyk kurz lužické srbštiny. Jde o jazyk, který se vyskytuje v našem středoevropském areálu, hned po slovenštině je češtině nejbližší, podobně jako čeština je v dlouhodobém kontaktu s němčinou a je ohrožena snižujícím se počtem rodilých mluvčích. Proto je velmi zajímavé ji studovat, i když na první pohled nemusí vypadat exoticky. Dříve byla lužická srbština na FF UK dokonce samostatný obor, takže je velkým úspěchem, že se kolegům z Katedry středoevropských studií podařilo dohodnout její návrat alespoň v podobě neoborového jazyka. Žádný další jazyk už se mi vyzdvihovat nechce, protože po několika letech v Library bych dýchala za jakýkoli malý jazyk, který na fakultě díky neuvěřitelnému nasazení mnoha lidí udržujeme. Na jaké aktivity platformy se můžeme v blízké době těšit? Určitě bych všechny pozvala 26. září na Evropský den jazyků v Kampusu Hybernská. Pevně doufám, že opět nabídneme skvělý program. Myslím, že tento festival je nejkrásnější oslava lásky k jazykům a jazykovému vzdělávání, ale zároveň je to také možnost načerpat tipy a motivaci k tomu, jak u učení cizích jazyků vydržet. Návštěvníci si budou moct zahrát únikovou hru, objednat si zmrzlinu v různých jazycích světa, zlepšit si výslovnost v několika běžně učených jazycích, ale i absolvovat úvodní minikurz velmi exotického jazyka, protože právě hlavním tématem letošního ročníku jsou jazyky domorodé, ohrožené a vymírající. Podařilo se nám také navázat spolupráci s tradiční odpolední akcí Speak-dating, která se koná v Paláci Lucerna a kterou pořádá sdružení kulturních institutů EUNIC spolu se Zastoupením Evropské komise v České republice, a tak mohou zájemci během jednoho dne navštívit obě akce. Dále se mohli lektoři vybraných jazyků vyučovaných na FF UK právě pod záštitou Library of Languages a díky Zastoupení Evropské komise v ČR podílet na reedici publikace Humor sbližuje, která neformálně prostřednictvím anekdot přibližuje kulturu zemí Evropské unie. Naším úkolem bylo k demografickým údajům o členských zemích doplnit anotace se základními fakty o evropských jazycích. Kniha byla představena na letošním Světě knihy a určitě poslouží zájemcům o poznávání nových kultur a jazyků. Mezi živé jazyky vyučované na FF UK patří například albánština, arabština, ázerbájdžánština, arménština, bengálština, baskičtina, čínština, gruzínština, hindština, chorvatština, indonéština, irština, islandština, jidiš, katalánština, maďarština, perština, portugalština, romština, skotská gaelština, švédština, thajština, tibetština, turečtina, urdu nebo velština. Na fakultě probíhá také výuka mrtvých jazyků jako akkadština (babylónština), aramejština, egyptština, chetitština, koptština, latina, oskština, sanskrt, stará angličtina, stará horní němčina, starořečtina, stará norština, staroslověnština, sumerština, tocharština, ugaritština, umbrijština anebo védština. Malý jazyk/obor je termín víceznačný. Někdy se jím označují původní domorodé jazyky či jazyky ohrožené zánikem. V podmínkách univerzitního vzdělávání se jím označují i jazyky, které mohou mít celosvětově hodně mluvčích (například hindština či portugalština), ale na univerzitě počtem pedagogů a/nebo studentů patří k relativně malým. Mnohé z těchto „malých oborů“ však mohou mít velký strategický význam z hlediska geopolitického, kulturního nebo obecnělingvistického.       Mgr. Eva Lehečková, Ph.D. – odborná asistentka v Ústavu českého jazyka a teorie komunikace FF UK, zaměřující se na kognitivní a multimodální popis češtiny; členka badatelského týmu Empirical Perspectives on Communication and Cognition v rámci projektu OP VVV KREAS. Založila Platformu didaktiků FF UK a koordinovala přípravu učitelských studijních programů na FF UK. V roce 2017 spoluzakládala a od té doby koordinuje platformu Library of Languages. Působí jako produkční festivalu Evropský den jazyků v Kampusu Hybernská.  

Probíhá dodatečné přijímací řízení pro akademický rok 2019/2020

Fakulta - 24. červenec 2019 - 11:33
Na vybrané bakalářské a navazující magisterské obory a programy je možné podávat přihlášky do 12. srpna. Přijímací zkoušky proběhnou v září 2019.

Mezi Prahou a Káhirou. 100 let české egyptologie

Fakulta - 23. červenec 2019 - 17:14
Právě před sto lety se začala psát historie Českého egyptologického ústavu Filozofické fakulty UK. Jeho mnohdy trnitou cestu k objevům a úspěchům připomene výstava Mezi Prahou a Káhirou. 100 let české egyptologie, kterou je možné navštívit ve výstavních prostorách Karolina od 2. srpna do 8. září 2019 denně v čase 10–18 hodin. Vstup na výstavu je zdarma.

Aktuality

- viz vlevo níže na hlavní stránce.

13. srpen 2019

je...

09. srpen 2019

Bc. i NMgr. na ZS 19/20 je...

09. srpen 2019

(srpen 19) je...

09. srpen 2019