Filozofick fakulta

Fakulta

Syndikovat obsah
Filozofická fakulta Univerzity Karlovy je tradičním centrem české vzdělanosti. FF UK vznikla jako fakulta svobodných umění v rámci univerzity díky zakládací listině Karla IV. ze dne 7. dubna 1348.
Aktualizace: 1 hodina 55 min zpět

Výběrové řízení na pozici Finanční účetní

11. únor 2019 - 8:00
Finanční účetní (pokladní) Hlavní okruhy činnosti a odpovědnosti Zpracování cestovních příkazů tuzemských a zahraničních, zpracování přiznání k Silniční dani, pořizování a účtování vybraných závazků, účtování pokladních dokladů, zastupování v pokladně (příležitostně). Vstupní předpoklady Středoškolské vzdělání ekonomického směru, znalost účetních postupů (znalost účtování nevýdělečných organizací výhodou), základní znalost anglického jazyka – porozumění finančním dokladům v angličtině (např. ze zahraničních pracovních cest), samostatnost, odpovědnost, komunikativnost, pečlivost, znalost administrativy vysokoškolského prostředí výhodou. Nabízíme Zajímavou práci v inspirujícím akademickém prostředí, stabilní zázemí největší české humanitní fakulty, příležitost k profesnímu růstu (jazykové kurzy, tuzemské i zahraniční stáže), zaměstnanecké benefity Možnost nástupu Ihned nebo dle dohody. První smlouva na FF UK se vždy uzavírá na dobu určitou – 1 rok, další, v případě oboustranné spokojenosti, na dobu neurčitou. Způsoby přihlášení Písemně poštou/osobně: Přihlášku se všemi přílohami zašlete poštou, nebo doručte osobně na adresu: Eva Antošová, osobní oddělení FF UK, nám. Jana Palacha 1/2, 116 38 Praha, na obálku napište: VŘ Finanční účetní. E-mailem: Přihlášku se všemi přílohami zašlete emailem na adresu: eva.antosova@ff.cuni.cz. Přihlášky posílejte do 13. 3. 2019 Přiložte prosím motivační dopis a podrobný strukturovaný životopis.  

Call for Papers: 3rd World Congress of Scottish Literatures, Prague, 2020

8. únor 2019 - 15:05
The Third World Congress of Scottish Literatures will be held at Charles University in Prague, Czech Republic, on 24-28 June 2020. The venue of the Congress is renowned for its rich history shaped by numerous influences of minority cultures as well as by the more than three centuries of the supremacy of the multinational Austrian Empire. The Congress’s main theme, “Transnationalism and Minor Cultures”, invokes the crucial importance of transcultural communication, migration and social interconnectivity for the development of Scottish literatures. It also points out the significance of internal diversity and hybridity on the shaping of Scottish, European and global literary contexts and cultural awareness. We propose to discuss the main theme in two interrelated, contextual and functional perspectives: The Transnational Contexts of Scottish Literatures: Empires, “Imagined Communities”, Social, Economic and Cultural Exchanges The Importance of Celtic Literatures and Cultures for the Internal Dynamic and Transnational Functioning of Scottish Literatures The Steering Committee welcomes proposals for papers that explore these or any of the following themes in relation to Scotland’s literatures in any language: Scottish Literatures and Celtic Cultures Zones of Contact Imaginary Origins and Affinities – Pan-Celticism, Pan-Germanism, Pan-Slavism Imperial Routes and Connections Scottish Literatures and International Tourism Circulation of Scottish Cultural Icons The Role of Translations and Adaptations Reception and Cultural Interchange: Scotland in Europe and the Globalized World Reception and Cultural Interchange: Recent Immigrant Communities/Voices “Becoming Minoritarian”: Avant-Gardes and Alternative Cultures Transnationalism, Minor Literatures and Canonicity Transnationalism, Minor Cultures and Pedagogy Transnationalism and Minor Cultures: New Methodologies and New Media Proposals for pre-organized panels on these themes are welcome, and should be submitted with a list of agreed participants and their abstracts and affiliations, by the deadline for proposal submissions. In keeping with the Congress’s focus on dialogue and in order to maximize discussion and participation, panel organizers are encouraged to explore alternatives to the traditional format of three to four papers, such as workshops or roundtables. We extend a special welcome to graduate and postgraduate students, who may either submit proposals for traditional papers or (if they do not feel ready for a full paper yet) for presenting their project in the form of a poster or multimedia presentation (incl. slide-supported talks, videos, short films etc.) in an informal ‘work in progress’ section where they can gain feedback from other scholars present. PhD students are also invited to attend an informal get together and networking event on the first day of the Congress. Please note that in the interest of involving as many people as possible, participants are kindly asked to present only one paper at the Congress; however, they may also take part in a roundtable as a speaker or a discussant. Papers in English, Scots and Gaelic are welcome, however, the Congress is unable to provide translation services. The deadline for ALL proposal submissions is 30 June 2019. Proposals for papers, posters and presentations should include an abstract of c. 200 words, including affiliation. Please send submissions to the Congress Secretary, Petra Johana Poncarová, at PetraJohana.Poncarova@ff.cuni.cz. All participants must be members of the International Association for the Study of Scottish Literatures (IASSL) at the time of the Congress (please contact scotlit-iassl@glasgow.ac.uk for further details). Keynote Lectures Angela Esterhammer (English University of Toronto) Joep Leerssen (University of Amsterdam) Glenda Norquay (Liverpool John Moores University) Christopher Whyte (freelance scholar and writer) Plenary event: reading by Alan Spence (Emeritus, University of Aberdeen)   Congress Website: https://scotlit2020.ff.cuni.cz   The Steering Committee Chair: Martin Procházka (Charles University, Prague) Martin.Prochazka@ff.cuni.cz Caroline McCracken Flesher (University of Wyoming), Convenor, IASSL, cmf@uwyo.edu Leith Davis (Simon Fraser University, Vancouver) leith@sfu.ca Murray Pittock (University of Glasgow) Murray.Pittock@glasgow.ac.uk Ronnie Young (University of Glasgow) ronnie.young@glasgow.ac.uk Carla Sassi (University of Verona) crlsassi@gmail.com Silke Stroh (University of Muenster) silke.stroh@uni-muenster.de Marie-Odile Hedon (Aix-Marseille University) marie-odile.hedon@univ-amu.fr Monika Szuba (University of Gdańsk) monika.szuba@ug.edu.pl Ondřej Pilný (Charles University, Prague), Chair, IASIL, ondrej.pilny@ff.cuni.cz The Third World Congress of Scottish Literatures is supported by the European Regional Development Fund Project “Creativity and Adaptability as Conditions of the Success of Europe in an Interrelated World” (No. CZ.02.1.01/0.0/0.0/16_019/0000734).

Výběrové řízení na pozici Ředitel/ka projektu financovaného z OP VVV

8. únor 2019 - 12:56
Ředitel/ka projektu financovaného z operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání  Popis pozice a její pracovní náplň celkové řízení projektu koordinace administrativního a realizačního týmu projektu hlavní kontaktní osoba projektu zajišťující komunikaci s řídícím orgánem OP VVV řízení rizik projektu hodnocení průběhu a správnosti výběrových řízení zodpovědnost za plnění milníků a monitorovacích indikátorů rozvoj lidských zdrojů plnění všech podmínek řešeného projektu koordinace projektu a celofakultní agendy související s projektem řízení porad realizačního týmu zajištění obsazení všech pracovních pozic v projektu řešení vzniklých problémů při realizaci projektu zodpovědnost za včasné vypracovávání zpráv o realizaci projektu a kompletace žádostí o platbu zajištění komunikace a průběžného informování vedení FF UK o stavu a postupu realizace projektu účast na poradách pořádaných v rámci FF UK, účast na poradách s vedením FF UK a v případě potřeby na poradách se zástupci UK reprezentuje projekt navenek (účast na společenských akcích a událostech, vztahy s veřejností) Požadavky vzdělání: vysokoškolské, min. bakalářské Další požadavky pozitivní a proaktivní přistup k řešení problému zkušenost s administrací projektů financovaných ze strukturálních fondů předchozí praxe na pozici s podobným zaměřením předchozí zkušenost s vedením lidí schopnost týmové spolupráce schopnost samostatné, konstruktivní a odpovědné práce dobrá znalost práce s PC (MS Office, Internet) znalost anglického jazyka (schopnost porozumět zadávací dokumentaci a vést základní korespondenci v AJ) znalost univerzitního prostředí výhodou bezúhonnost Nabízíme úvazek 1,0; na dobu určitou po dobu realizace projektu, první pracovní smlouva je na jeden rok a následně prodloužení do 31. 12. 2022 adekvátní finanční ohodnocení s možností mimořádných odměn práci na strukturově i rozpočtově velkém projektu podpořeného v rámci výzvy č. 02_16_019 – Excelentní výzkum zázemí velké a solidní vzdělávací instituce pracoviště v centru Prahy s výbornou dostupností 5 týdnů dovolené, stravenky, interní jazyková škola zaměstnanecké benefity Termín nástupu ihned nebo dle dohody Výhrada Děkan FF UK si vyhrazuje právo zrušit výběrové řízení kdykoli v jeho průběhu. Každý účastník výběrového řízení nese své náklady samostatně a nevzniká mu nárok na jejich úhradu. Jak se ucházet o tuto pozici Podrobný strukturovaný životopis a motivační dopis (cca 1/2 normostrany) zasílejte na zdenka.filipova@ff.cuni.cz do 28. 2. 2019; dříve = lépe, pokud narazíme na vhodného kandidáta, místo rádi obsadíme i před uplynutím lhůty. E-mail v předmětu označte jako „VÝBĚROVÉ ŘÍZENÍ – ŘEDITEL PROJEKTU“.

Visiting Professor in Social Sciences and/or Area Studies

7. únor 2019 - 15:26
Job Title: Visiting Professor Contract Type and Salary: Research Fellow (VP3), up to 84 000 CZK/month before tax (approx. 3230 EUR before tax) Work Pattern: Full-Time (40 hours/week) for 5 months Fields: literary studies, linguistics, philosophy The position is funded by the Czech Operational Programme Research, Development and Education, project no. CZ.02.2.69/0.0/0.0/16_015/0002362 Job Description: Visiting Professor in Literary Studies, Linguistics or Philosophy The position is open in any area of social sciences and area studies at the relevant Departments of the Faculty. The applicant must be an internationally recognized scholar in his research area, and is expected to teach two 90-minute courses per week at advanced undergraduate (M.A.) level. The curriculum of the courses is proposed by the applicant and is part of the application. At least one of the courses should introduce topics related to recent research. All teaching will be in English, knowledge of the Czech language is not required. A teaching assistant for both courses will be provided by the Faculty. The funding is available for one semester (5 months), starting on February 1st, 2020. The gross monthly salary is 84.000 CZK). The Faculty will provide assistance with locating housing and schooling for dependents (English language pre-school, elementary and secondary schools are available in Prague). Electronic applications accompanied by application letter, curriculum vitae, list of publications, research and teaching statements, copy of the PhD diploma, and curricula of the proposed courses, should be sent to the Faculty of Arts, Charles University University (Marketa Krizova, Vice-Dean for International Relations, marketa.krizova@ff.cuni.cz, in copy to hana.holubova@ff.cuni.cz).  The aplication deadline is May 31, 2019. The review of candidates will begin immediately, and the successful candidate will be contacted by June 20, 2019.  

Začíná nový semestr Dětské univerzity FF UK

7. únor 2019 - 10:26
Malí účastníci projektu Hledá se Sofie – Dětská univerzita FF UK 31. ledna slavnostně zakončili 11. semestr. Program letního semestru bude na webu zveřejněn 7. února v 18 hodin. V zimním semestru se uskutečnilo devatenáct kurzů, devět pro 1. stupeň základních škol a deset pro 2. stupeň, a prošlo jimi přibližně sto dětí. Do výuky se tradičně zapojili pedagogové, doktorandi a studenti FF UK. V zimním semestru jich přišlo dětem přednášet na třicet, a to z několika ústavů a kateder FF UK. Projektu se zúčastnil Český egyptologický ústav, Fonetický ústav, Ústav anglického jazyka a didaktiky, Katedra Blízkého východu, Ústav etnologie, Ústav informačních studií a archivnictví, Ústav jazyků a komunikace neslyšících, Ústav jižní a centrální Asie, Ústav pro archeologii, Ústav pro klasickou archeologii, Ústav srovnávací jazykovědy a Ústav světových dějin. Děti se v průběhu podzimu a zimy dozvěděly, jak je těžké mluvit rukama, co obnášela staroegyptská cesta na onen svět i všední den ve starověkém Řecku. V doprovodu pana velvyslance Aulia A. Rachmana zavítaly do kouzelné Indonésie, navštívily současnou Arábii, vyzkoušely si vyzrát na anglická slovíčka nebo se ponořily za tajemstvím lidské řeči a dorazily až k jejím kořenům. V pravěku si upekly placku z vlastnoručně namletého obilí a bezpečně si zasurfovaly na internetu. Na jaře účastníky čeká například putování po stopách Cyrila a Metoděje, vyzkouší si život v římské armádě, dozví se něco o pohádkách a o vzniku filmu a vyluští si pár mayských hieroglyfů. Naučí se také azbuku, povídat si rukama a dozví se plno novinek o češtině. Na kurzy opět zavítají pedagogové a studenti v doprovodu svých učitelů, takže prohlubovat svoje zkušenosti nebudou jen studenti Dětské univerzity, ale i studenti FF UK. Projekt pomohl uskutečnit grant Magistrátu hlavního města Prahy. MgA. Zuzana Frantová Oddělení přijímacího řízení a vnějších vztahů FF UK zuzana.frantova@ff.cuni.cz

Ústav východoevropských studií FF UK se podílel na vydání lotyšské monografie Moc bezmocných: Masaryk, Patočka, Havel

6. únor 2019 - 15:48
Na vztahy moci a individua v demokratických a nedemokratických režimech se zaměřuje publikace, kterou čeští odborníci připravili společně s filozofickým a sociologickým ústavem Lotyšské univerzity v Rize. Publikace, kterou editoval Pavel Štoll z Ústavu východoevropských studií FF UK ve spolupráci s Igorsem Šuvajevsem a Nadeždou Pazuhinou z Lotyšské univerzity, obsahuje statě českých a lotyšských historiků, filozofů, sociologů, antropologů a filologů. První část monografie tvoří výzkumy věnované historické dimenzi moci bezmocných, které odrážejí zkušenost marginalizovaných sociálních skupin v různých historických obdobích 20. století. Statě se zabývají například problematikou antisemitismu v nově založeném Československu a s ním spojenou činností prvního československého prezidenta Tomáše Garriguea Masaryka. Druhá část se věnuje intelektuálnímu a politickému dědictví Václava Havla, které je přímo spojeno se jménem jeho učitele, filozofa Jana Patočky. Součástí publikace je zároveň první lotyšský překlad Havlova eseje Moc bezmocných, překlad Patočkova díla Evropa a doba poevropská a kapitoly z Masarykovy Světové revoluce. Vedle historiků z Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR do monografie úvahou přispěl také vědec Ivan M. Havel či filosof a sociolog Václav Bělohradský. Na knize se podíleli pracovníci Ústavu východoevropských studií FF UK Kristíne Ante a Pavel Štoll a lingvista Michal Škrabal z Ústavu českého národního korpusu FF UK. Filozofická fakulta UK se na vydání spolupodílela také finančně v rámci programu Progres Q13 – Místa střetávání: strategické regiony mezi Evropou, severní Afrikou a Asií. Publikace je pro zájemce dostupná v Knihovně Jana Palacha. Petr Kukal, mluvčí FF UK

Společný reprezentační ples 2019 FF UK a PedF UK

6. únor 2019 - 12:38
Letošní ročník, který se uskuteční 13. března 2019, se ponese v duchu benátského plesu. Přijďte si společně s námi užít atmosféru nejprestižnější události baroka do Národního domu na Vinohradech.

V Museu Kampa proběhne vernisáž výstavy, na níž se podílí FF UK

6. únor 2019 - 11:09
Vernisáž výstavy Praha byla krásnější než Řím. Angelo Maria Ripellino Storia Della Poesia Ceca Contemporanea – Dějiny současné české poezie se uskuteční v Museu Kampa 8. února v 19 hodin. Výstava potrvá od 9. 2. do 12. 5. 2019. Ripellinův obdiv pro charakteristicky české setkání magické tradice a ostrého smyslu pro modernitu ve stylu a formální invenci se projevil nejen v jeho vnímání poezie, ale také výtvarného umění. Výstava narativní a zároveň lehce didaktickou formou podobně jako Ripellinova kniha Magická Praha představí souvislosti české literatury a umění první poloviny 20. století na příkladu díla osobností významných jmen, o nichž Ripellino pro své krajany psal. Výstavu, která vznikla ze spolupráce University Sapienza Roma, Filozofické fakulty Univerzity Karlovy a Musea Kampa doplňuje katalog a vydání překladu Dějin současné české poezie (překlad Jana Sovová, Vydavatelství FF UK 2019), první knihy Angela M. Ripellina, která vyšla v čtyřech stech číslovaných exemplářích v Římě v roce 1950. Tedy v době, kdy velkou skupinu básníků, kritiků a umělců, o kterých autor píše, pronásledoval komunistický režim a posléze je uvrhl do zapomnění. K pochopení doby vzniku jedna z autorek výstavy Annalisa Cosentino z Univerzity Sapineza Roma ve spolupráci s Lubošem Merhautem z Ústavu české literatury a komparatistiky FF UK připravila komentovanou edici korespondence A. M. Ripellina Do vlasti české (Institut pro studium literatury, 2019), která zahrnuje několik tematických okruhů: dopisy, které osvětlují okolnosti vzniku knihy Storia della poesia ceca contemporanea (1950); vzájemnou korespondenci s Vladimírem Holanem z let 1948–1977; Ripellinův zájem o výtvarné umění; jeho vztahy s českými exulanty; projekt italského vydání výboru ze spisů Karla Teiga.

Věda na UK: prof. David Eben a gregoriánský chorál

5. únor 2019 - 12:47
Prof. PhDr. David Eben, Ph.D., je muzikolog a hudebník z Ústavu hudební vědy FF UK. Zaměřuje se na středověkou hudbu, zejména na gregoriánský chorál. Po absolutoriu oboru klarinet na pražské konzervatoři roku 1986 začal David Eben studovat obor hudební věda na FF UK. V roce 1991 absolvoval na pařížské konzervatoři obor dirigování gregoriánského sboru a v následujícím roce působil jako dirigent souboru Choeur grégorien de Paris. Řídí mužský pěvecký sbor Schola Gregoriana Pragensis, který založil roku 1987. Od roku 1993 působí na Ústavu hudební vědy FF UK. V letech 2008–2013 byl profesorem gregoriánského chorálu na univerzitě ve švýcarském Luzernu. Pravidelně vede kurzy teorie a praxe gregoriánského chorálu ve Francii, Švýcarsku a Belgii. Dlouhodobě spolupracuje také s Českým rozhlasem na tvorbě pořadů o gregoriánském chorálu a hraje na dechové nástroje ve skupině Bratři Ebenové.  

Opatření děkana č. 3/2019 Podmínky přijímání zájemců, pravidla uskutečňování a organizace programu celoživotního vzdělávání Univerzita třetího věku na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy

1. únor 2019 - 13:36
Opatření děkana č. 3/2019 Podmínky přijímání zájemců, pravidla uskutečňování a organizace programu celoživotního vzdělávání Univerzita třetího věku na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy

Ústřední knihovna Univerzity Karlovy pořádá cyklus kurzů práce s moderními nástroji ve výuce

1. únor 2019 - 10:57
Cyklus deseti kurzů je vhodný pro všechny zájemce z řad akademické obce UK. Přihlásit se lze do 28. února. Návštěvník kurzu se naučí efektivně připravovat e-learningové materiály. Získá základy práce s Wikisystémy, naučí se pracovat se systémem Moodle, připravit webinář na platformě Adobe Connect nebo používat streamservery pro výuková videa. Seznámí se s řadou možností, jak do výuky zapojit moderní nástroje, které mají vyučující na Univerzitě Karlově k dispozici. Podávat přihlášky je možné prostřednictvím online formuláře na http://bit.ly/e-learningkurzy. Část kurzů lze absolvovat online. Výuka bude zahájena 6. března a probíhat bude v Ústřední knihovně v Centru Krystal. Bližší informace o kurzech najdete zde. Program kurzů

3rd Intensive Programme – Facing Europe in Crisis: Shakespeare’s World and Present Challenges

30. leden 2019 - 13:21
The New Faces consortium* is pleased to announce that its third intensive programme, held under the project’s general title “Facing Europe in Crisis: Shakespeare’s World and Present Challenges”, will be hosted by the Faculty of Arts and Humanities, Universidade do Porto (Portugal), from the 17th to the 29th June 2019. The intensive programme will count on the presence of 60 students and 20 teaching staff from the consortium’s universities. It will consist of a series of academic seminars, combined with round-table discussions and a range of extension activities organised in collaboration with some of the New Faces associate partners. A full detailed schedule will be available soon at http://new-faces-erasmusplus.fr/ . In June 2018, seven students from the Department of Anglophone Literatures and Cultures, CUFA participated in the intensive programme which took place in Montpellier, France. New Faces is a European Strategic Partnership that aims to promote historical and literary understanding of the complexities of crises (cultural, linguistic, political, social, religious, and economic), to help face a complex contemporary European context. * the New Faces consortium: Université Paul-Valéry Montpellier 3 – IRCL – CNRS Charles University in Prague Uniwersytet Jagielloński (Jagiellonian University) Faculdade de Letras, Universidade do Porto University of Szeged, Department of English Freie Universität Berlin Universidad de Murcia Utrecht University Università degli Studi di Ferrara

Přístav volá! Knihovny Hamburku a Brém. – 2. část

30. leden 2019 - 10:36
Druhá část reportáže z návštěvy německých knihoven se věnuje knihovnám v Brémách. Toto je pokračování reportáže z cesty do knihoven v Hamburku a Brémách. První část blogu najdete zde. Ve středu nás čekala cesta do Brém nejen za brémskými muzikanty, ale především za Staats- und Universitätsbibliothek Bremen. Knihovna slouží, stejně jako Stabi, potřebám univerzity a zároveň také poskytuje služby jako státní vědecká knihovna. Přístupná je tedy všem registrovaným čtenářům. Náležitě pyšná je na elektronický katalog, který si sama vyvinula na míru a také si jej spravuje a vylepšuje. Jeho webová aplikace slouží nejen k prohlížení fondu knihovny, ale spojuje mnohé další celosvětové vědecké databáze a byla v době svého vzniku ověnčena cenou odborné knihovnické poroty. V rámci technického zázemí má knihovna rovněž vlastní knihařskou dílnu pro údržbu a opravu poškozených jednotek. Betonové bludiště brémské knihovny Ani brémská univerzitní knihovna si nevystačí jen s prostorami půjčovny. Část fondu deponuje v externích skladech, pro které se vžil název Knižní věže. Na věž, i když ne knižní, je ostatně vidět i z ploché střechy knihovny, která slouží jako otevřený prostor k posedávání, procházkám a studiu. Zmíněná stavba velmi připomínající štíhlý minaret je užívána k fyzikálním pokusům s padajícími předměty a zkoumání stavu beztíže. Knihovna v současnosti prochází rekonstrukcí a zařízení silně evokující osmdesátá léta minulého století získává díky zásahům architektů nový mladistvý náboj. Nic však nemůže změnit její brutalistní betonový exteriér, který měl pro mě, jakožto Husákovo dítě, jisté syrové kouzlo. Atrakce brémské městské knihovny Brémy jako takové se svým historickým centrem, dómem sv. Petra, sochou Rolanda či bronzových brémských muzikantů (neustále v obležení turistů), se svým návštěvníkům dovedou zavděčit. V pitoreskní uličce Bötcherstrasse nebo čtvrti Schnoor se dá velmi snadnou zabloudit a současně se nechat okouzlit bizarní pohádkovou architekturou. Zároveň je ovšem třeba dávat si pozor na peněženku, jelikož desítky hospůdek, krámků a turistických kiosků se suvenýry jen čekají, až v nich necháte poslední Euro. Jako správní knihovníci jsme si nemohli nechat ujít ani návštěvu městské knihovny. Ta se nachází v historické městské budově, která je ovšem nápaditě obohacena inovativními úpravami interiéru. Mimo několika pater nabitých knihami si zde můžete užít také dětský koutek, obří šachy, kavárnu nebo třeba půjčovnu uměleckých děl. Po návratu do Hamburku a celkovém předávkování knihovnami jsme se rozhodli nasadit léčebnou kúru ve vyhlášené párty čtvrti Sankt Pauli. Jak se ukázalo, nemohli jsme si zvolit příhodnější den. Zrovna totiž probíhal hudební festival v ulicích. Skupinka knihovníků semknutá bok po boku se tak s  ustrašenými výrazy prodírala davem rozjařených obyvatel Hamburku a snažila se navzájem neztratit. To se nám povedlo jen částečně. Když si mě kolegyně po půl hodině zmateného bloudění davem opět našly, musel jsem jim na oplátku slíbit, že se jakožto jediný příslušník mužského pohlaví zhostím návštěvy „uličky jen pro muže“. Knihovna hrad Vstup do ulice stíněný výmluvným hanbatým paravánem střežily dvě dívky, které mě rázně poučily, že fotografovat se na místě nesmí. A pak už jsem s hlavou sklopenou bloumal ulicí, kde se ve výkladech nakrucovala děvčata lehčích mravů a ještě lehčího oblečení. Soustřeďovaly se naštěstí spíše na tlupy opilých kumpánů, kteří se potáceli od výkladu k výkladu a smlouvali o ceně za hodinku rozkoše. Přiznávám, obecný pocit trapnosti a nepatřičnosti mě z ulice vyhnal poměrně záhy a tak jsem mohl kolegyním poreferovat o všech hříších, kterých jsem byl svědkem. Poslední den našeho pobytu v Německu jsme si naplánovali pro návštěvu městské knihovny a posléze také nejmenší z univerzitních knihoven HafenCity Universität Hamburg. Městská knihovna je příhodně umístěná poblíž hlavního vlakového nádraží, sídlí v prostorově opulentní budově bývalého poštovního úřadu. Hrad z rudých cihel v sobě ukrývá doslova mechanizovanou továrnu na vrácení knih i s třídícím pásem a hned po otvíračce se dovnitř hrnuly desítky čtenářů. U vchodu se nás ujala ředitelka knihovny, která se hned zkraje neopomněla podělit o své trable s prostorem. Knihovna je sice velká, nicméně pořád prý nestačí. Při vzpomínce na mou domovskou pobočku na Celetné jsem se jen marně bránil úsměvu. Jako všechny moderní veřejné knihovny se ani ta hamburská nevyhnula prolínání dvou světů. Světa tichého listování knihami a světa globální online zábavy plné barev, hlasitých elektronických zvuků a sdílení všeho možného. Jinak se holt dnes mladý čtenář nalákat do knihovny nedá a podobný trend už ovlivňuje i starší generaci. V dětském oddělení tak nechybí herní konzole, pořádají se zde Youtube tutoriály, vybavení hraje všemi barvami a nechybí ani nápaditě řešené čtecí a „kecací“ koutky pro starší mládež. Zajímavostí pak je jakési akvárium – veliká zvukově izolovaná místnost, kterou vyhledávají maminky s dětmi trpícími některou formou autismu. Dospělé oddělení už více připomíná klasickou knihovnu, ačkoliv ani tady nechybí interaktivní terminály na stahování e-booků, případně mediatéka s audioknihami a filmy. V rámci knihovny pak najdete i přednáškové sály, veřejně přístupné hudební zkušebny nebo půjčovnu hudebních materiálů. Vzhledem k současné geopolitické situaci se knihovna rozhodla soustředit na práci s čerstvými přistěhovalci a zdá se, že minimálně tady se integrace daří. Knihovna pořádá jazykové kurzy, půjčuje tematickou literaturu a paní ředitelka nadšeně popisovala, jak jde postup studentů dobře vidět i na vývoji skladby jejich výpůjček – od textově jednoduchých brožurek až po náročnější literaturu. Hamburk je globální město, kde se díky čilé lodní i vlakové dopravě střetávají kultury mnoha nejen evropských zemí. Knihovna těmto novodobým nomádům vychází vstříc a připravila pro ně zvláštní oddělení, kde se na policích mísí stovky a tisíce knih napsaných v domovském jazyce návštěvníků knihovny. Čeština je ovšem trochu upozaděna. V policích jsem našel jen několik jazykových příruček. Doba našeho pobytu v Německu se pomalu chýlila k závěru, čekala nás však ještě návštěva poslední -nejmladší a zároveň nejmenší knihovny HafenCity Universität Hamburg. Volnou procházkou jsme zamířili do nejmladší části města, která podle všeho vznikla na brownfieldu kolem jedné z labských zátočin. Futuristické mosty, skleněné budovy a velkoryse pojaté parky. Zde již Hamburk poněkud ztrácí svou osobitou tvář a je snadno zaměnitelný s jakoukoliv moderní metropolí. Prostorově úsporná knihovna HafenCity Universität V podobném duchu je také vystavěná přístavní univerzita – velkorysá budova ze skla, oceli a betonu v sobě ukrývá knihovničku rozprostřenou sice přes tři patra, zato ale ve velmi úsporně vykousnutém prostoru. Od ředitelky knihovny jsme se ostatně vzápětí dozvěděli, proč se její knihovně přezdívá „nejmenší“. Plán budovy univerzity nešetřil financemi ani prostorem pro přednáškové sály, inženýrské dílny, studovny a počítačové učebny, v době vzniku však nebyla obsazena pozice ředitele knihovny, a tak nikdo nemohl lobovat za její nároky. Práce v knihovně je tak v současnosti každodenním bojem o místo na nové publikace. Prostorovou nouzi řeší knihovna úzkou spoluprací se Staats- und Universitätsbibliothek Hamburg – námi navštívenou Stabi. Dalším krokem je přirozeně přenesení velké části sbírek do prostor digitálních repozitářů. I přes tato omezení na mě knihovna působila funkčním a zároveň útulným dojmem. Na nezájem studentů si rozhodně stěžovat nemůže, místa u PC i mezi regály se jimi doslova hemžily a nenechaly tak nikoho na pochybách, že knihovna si své místo v univerzitním životě rozhodně umí obhájit. Ale to už pomalu přicházel čas na loučení s Hamburkem, poslední procházku centrem, poslední kolonádu po mostě nad Labem a horečné shánění suvenýrů na poslední chvíli. Já ty své koupil až na nádraží, kde v oficiálním informačním kiosku města prodávali velmi odvážné gumové bonbóny s tematikou vykřičené čtvrti Sankt Pauli. Během předlouhé cesty vlakem zpět do vlasti bylo dost času přemýšlet o tom, co nám návštěva pestrého spektra německých knihoven dala. Je jisté, že univerzitní knihovny stále plní důležitou úlohu v životě vysokých škol. Jejich role se však od dob, kdy si každý pod pojmem knihovna představil leda zaprášené police a přísnou knihovnici, poněkud proměnila. Knižní fond se z regálů a skladišť posouvá stále více do elektronických databází, které umožňují daleko větší variabilitu výpůjček. Díky nim může být prakticky každý počítač knihovnou o statisících svazků. Na druhou stranu se však nezdá, že by návštěvníků knihoven příliš ubývalo. Pro mnohé čtenáře je tištěná kniha stále nenahraditelná. Ostatně podle nejnovějších průzkumů dokáže lidský mozek daleko lépe pracovat s informacemi, které vstřebal „z papíru“. Role knihovny dnes není omezena jen na shromažďování a zprostředkování informací. Odborní pracovníci se starají o evidenci publikační činnosti zaměstnanců univerzity a podporu vědy a výzkumu obecně. Akademickým pracovníkům dokáže knihovna ulehčit orientaci v dravém prostředí vědeckých časopisů a pro všechny uživatele působí jako záruka relevance poskytovaných informací. Knihovnický personál může uživatele školit v informační gramotnosti, což je v dnešním světě přehlceném podněty a manipulativními zprávami činnost více než záslužná. A nesmíme opomenout ani socializační roli knihovny. Vždyť kde jinde se mohou studenti a pedagogové setkávat v přátelském, útulném a klidném prostředí, vyměňovat si zkušenosti a poznatky nebo třeba tipy na užitečnou literaturu. Jak vidno, činnost akademických knihoven je velmi pestrá a vyžaduje tak i pestrý a fungující tým zaměstnanců. Od klasických knihovníků po IT odborníky, grafiky, zaměstnance starající se o celkový obraz knihovny nejen směrem ven k uživatelům, ale také dovnitř k nadřízeným orgánům univerzity. Knihovna prostě nesmí být neviditelná, ale výsledky své práce a nové služby musí neustále propagovat. Vždyť k čemu je služba bez uživatele. Petr Schink petr.schink@ff.cuni.cz Knihovna Celetná vedoucí knihovny tip: Přečtěte si naše další reportáže z cesty po knihovnách evropského kontinentu!

Výběrové řízení na pozici referent/ka akreditačního oddělení

29. leden 2019 - 16:23
Filozofická fakulta Univerzity Karlovy hledá novou kolegyni / nového kolegu na pozici referent/ka akreditačního oddělení Popis pracovní pozice: příprava akreditačních materiálů a studijních plánů komunikace s akademiky fakulty a s úředníky dalších institucí Požadujeme: vysokoškolské vzdělání znalost MS Office a Excel samostatnost, odpovědnost, komunikativnost, pečlivost schopnost komunikace v anglickém jazyce výhodou znalost administrativy vysokoškolského prostředí výhodou Nabízíme: zázemí velké a stabilní vzdělávací instituce zajímavou a odpovědnou práci odpovídající mzdové ohodnocení v souladu s Vnitřním mzdovým předpisem UK podporu dalšího odborného a jazykového vzdělávání 5 týdnů dovolené příspěvky na stravné pracoviště v centru Prahy s výbornou dostupností zaměstnanecké benefity Možnost nástupu: Ihned nebo dle dohody. Pokud Vás tato nabídka zaujala, zašlete nejpozději do 22. února 2019 na e-mailovou adresu ales.ryznar@ff.cuni.cz motivační dopis a strukturovaný životopis. Vybraní uchazeči budou pozváni k pohovoru v následujících dnech. Zasláním životopisu nám poskytujete svá osobní data a tím dáváte souhlas k jejich zpracování a uchování v evidenci fakulty na dobu do odvolání Vašeho souhlasu.

Ze skotské gaelštiny přeložila jedno z nejlepších děl gaelské prózy 20. století. Doktorandka FF UK Petra Johana Poncarová představuje Konec podzimu

29. leden 2019 - 11:22
„Jak napsal významný skotský kritik Ronald Black, pokud člověk neumí gaelsky, pojednává Konec podzimu o konci jednoho světa, a pokud gaelsky umí, pojednává o konci celého světa,“ říká o knize překladatelka, která působí na Ústavu anglofonních literatur a kultur FF UK a v rámci výzkumu se soustředí právě na moderní skotskou gaelskou literaturu. Román Tormoda Caimbeula je považován za absolutní vrchol gaelské prózy 20. století a čtenáři nabízí možnost nahlédnout do zcela jiného způsobu života. Přesto doposud nebyl přeložen do angličtiny ani jiného cizího jazyka. Jste pravděpodobně jediná překladatelka ze skotské gaelštiny do češtiny. Co vás ke skotské gaelštině přivedlo? Na počátku byl zájem o Skotsko jako takové, o jeho literaturu a místní minoritní jazyky, které jsou v současné době dva – keltská skotská gaelština (Scottish Gaelic) a germánská skotština (Scots). Při své první cestě do Skotska jsem si pořídila učebnici Teach Yourself Gaelic, napřed hlavně pro zábavu, ale když mi profesor Martin Procházka z Ústavu anglofonních literatur a kultur FF UK, který mě v zájmu o skotská témata od začátku podporoval, půjčil bilingvní antologii moderní skotské gaelské poezie, začala jsem uvažovat o tom, že se na gaelské Skotsko zaměřím ve svém výzkumu. Absolvovala jsem několik letních kurzů na ostrově Skye a následně jsem se přihlásila na dvousemestrální intenzivní kurz pro pokročilé a rodilé mluvčí na gaelské univerzitě Sabhal Mòr Ostaig, který jsem absolvovala v roce 2013/2014. Zároveň jsem v místní knihovně napsala diplomovou práci zaměřenou na poezii o místech v dílech Sorleyho MacLeana a Dericka Thomsona, dvou nejvýznamnějších gaelských básníků dvacátého století. Mým prvním překladem byla báseň „Čínský brouk“ současného básníka Christophera Whytea a překlady dalších básní jsem pořídila pro čtení, které jsme s autorem uspořádali v Praze na podzim 2015. Je pro Čecha těžké naučit se skotskou gaelštinu, například v porovnání s angličtinou? Gaelština má čtyři pády, takže v porovnání s rodilými mluvčími angličtiny máme my Češi jistou výhodou. Stejně tak se nám lépe vyslovují některé specifické zvuky, které se v gaelštině objevují. Vzhledem k tomu, že neexistují učebnice v češtině, vede cesta ke gaelštině přes anglické zdroje. Na internetu je zdarma k dispozici řada skvělých výukových materiálů, ale pobyt přímo v gaelsky mluvících oblastech myslím nic nenahradí. Časté pobyty ve Skotsku mi umožnila mimo jiné i fakultní stipendia a granty. Proč jste se rozhodla překládat zrovna dílo Tormoda Caimbeula – knihu, která není přeložená ani do angličtiny? Důvodů bylo víc. Lákala mě možnost vytvořit vůbec první překlad skotské gaelské prózy do češtiny a zároveň první překlad tohoto významného díla do jakéhokoliv cizího jazyka. Konec podzimu totiž není kniha, která by měla význam jen v kontextu gaelského Skotska – jde o dílo pozoruhodné i v kontextu skotské a evropské literatury. Během svého ročního studijního pobytu na ostrově Skye jsem se navíc s autorem setkala, protože nás na čtrnáct dní učil jako záskok za svou manželku Màiri Sìne Chaimbeul, která měla na starosti náš kurz. Caimbeul, který bohužel před třemi lety zemřel, byl skvělý zábavný vypravěč a laskavý, vstřícný člověk. Konec podzimu je pak pokládán za dosud nejlepší román ve skotské gaelštině – konkuruje mu možná Caimbeulův další román Shrapnel, takže jsem si říkala, že když už budu překládat z gaelštiny první knihu, mělo by to opravdu stát za to. Co vše obnáší překlad a celá příprava takové knihy? Příprava knihy byla sice velmi radostná, ale zároveň náročná co do překladatelské práce i organizace. Konec podzimu pojednává o nyní zaniklém světě venkovských gaelsky mluvících komunit a objevuje se v něm řada názvů rostlin a zvířat (zejména jsem se poučila o rybách, škeblích a řasách), terminologie týkající se značkování ovcí, sklízení rašeliny či rybolovu. Caimbeul navíc píše hutným dialektem svého rodného kraje Ness na ostrově Lewis, takže ne všechno lze dohledat ve slovníku. Co se týče organizace, bylo třeba vyřídit obsáhlou administrativu související s financováním knihy z grantu GAUK a také autorská práva – autorova rodina je nakonec poskytla zdarma a i z toho důvodu bylo možné investovat do knihy samotné, která je myslím velice zdařilá i po grafické stránce. Spolupracovala jste na překladu s někým dalším? Například formou konzultací? České vydání Konce podzimu je můj splněný sen, za který vděčím několika kolegům a přátelům z okruhu Filozofické fakulty UK. Prof. Procházka se mnou jako vedoucí spolupracoval na výzkumném projektu podpořeném GAUK a díky jeho podpoře jsem i v minulost získala další granty a stipendia, které mi umožnily výjezdy do Skotska za účelem výzkumu i jazykových kurzů. Překlad redigoval Radvan Markus, který působí na Ústavu anglofonních literatur a kultur FF UK, sám překládá z irštiny a za překlad stěžejního irského románu Hřbitovní hlína získal cenu Magnesia Litera. V nakladatelství Argo si knihu vzala na starosti Hana Zahradníková, absolventka anglistiky a bohemistiky na FF UK, která se mimo jiné věnuje i irské literatuře. Pomohla mi zvládnout administrativu, poskytla mi cenné připomínky k překladu i doslovu a přizvala ke spolupráci na knize skvělou grafičku Markétu Jelenovou. Všem jsem velmi zavázána, stejně tak jako vedení nakladatelství Argo, které se do tohoto netradičního podniku pustilo. Můžete krátce shrnout o čem román Konec podzimu je? Čím by mohl českého čtenáře zaujmout? Jak napsal významný skotský kritik Ronald Black, pokud člověk neumí gaelsky, pojednává Konec podzimu o konci jednoho světa, a pokud gaelsky umí, pojednává o konci celého světa. V románu vystupují tři staří přátelé, manželé Nell a Ailean a jejich soused Coinneach, kteří žijí v odlehlé části skotského ostrova, odkud již všichni ostatní odešli nebo zemřeli. Jejich život naplňuje péče o zvířata, vzájemné návštěvy a vzpomínky. Román je prosycený odkazy na tradiční gaelskou kulturu a zároveň v něm lze vysledovat silný vliv evropského modernismu, zejména Caimbeulových oblíbenců Becketta a Joyce. Navzdory existenciálním tématům jako konec lidského života a zánik jazyka a kultury je Konec podzimu velmi zábavné a vtipné čtení. Nabízí nám možnost nahlédnout do zcela jiného způsobu života, ale skrze postavy, které jsou uvěřitelné, opravdové a myslím, že i velmi sympatické. Kdy má román vyjít a kde ho bude možné koupit? Román vyšel již těsně před Vánoci a je k dostání v knihkupectvích kamenných i internetových. Knihu bude možné koupit také na slavnostním uvedení, které proběhne ve středu 6. února od 19:00 v Kampusu Hybernská. O knize pohovoříme společně s redaktory, ukázky přečte slovesný dramaturg Českého rozhlasu Dvojka Libor Vacek a ze záznamu zazní i úryvky z originálu v podání samotného autora. Večer zazní i tradiční skotské melodie v podání Radvana a Jany Markusových. Vstup je volný a všichni zájemci jsou samozřejmě srdečně zváni. Co v souvislosti s překládáním plánujete do budoucna? Přeložit další knihu Tormoda Caimbeula? Či nějakého jiného autora? V překládání z gaelštiny bych ráda pokračovala. Na vydání teď čeká výbor básní již zmíněného skotského autora Christophera Whytea. Z prózy bych ráda přeložila ještě Caimbeulovy dva zbývající romány, zejména noirový experimentální thriller Shrapnel zasazený do edinburského podsvětí, ale to bude záležet na tom, s jakým ohlasem se setká Konec podzimu.   Mgr. Petra Johana Poncarová (*1988) působí na Ústavu anglofonních literatur a kultur FF UK jako výzkumná pracovnice v rámci projektu KREAS a manažerka mezinárodního doktorského programu MOVES (Horizon 2020). Ve svém výzkumu se zaměřuje na moderní literaturu ve skotské gaelštině, zejména na tvorbu Dericka Thomsona, Sorleyho MacLeana a Tormoda Caimbeula, o jehož románech vydala vůbec první odborné studie. Překládá pro nakladatelství Argo a Host.  

Vyjádření Etické komise FF UK ze dne 28. 1. 2019 k věci údajného plagiátorství prof. Martina Kováře

28. leden 2019 - 17:28
Etická komise FF UK dne 21. 1. 2019 obdržela dopis od rektora UK, prof. Tomáše Zimy, v němž je konstatováno, že rektor oslovil s ohledem „na nutnost objektivního prošetření vzneseného podnětu“ vůči prof. Martinu Kovářovi a jeho údajnému plagiátorství dva renomované experty, konkrétně prof. Jaroslava Pánka a prof. Roberta Kvačka. Vyjádření obou profesorů byla komisi poskytnuta s předpokladem, že jí budou „důležitým zdrojem informací“ pro další jednání. Etická komise FF UK hodlala dne 28. 1. 2019 na tento dopis reagovat analogicky, totiž interním dopisem panu rektorovi. Vzhledem k tomu, že dnes byl mezitím obsah obou posudků poskytnut tisku, rozhodla se s ohledem na závažnost celé věci formulovat veřejné stanovisko. V prvé řadě je Etická komise FF UK přesvědčena, že Univerzita Karlova má pro řešení podobných kauz dostatečné nástroje, kterými jsou právě etické komise fakult či univerzity. Jakékoliv vstoupení do práce komise ze stran nejvyšších představitelů univerzity je a priori problematické a nemělo by k němu nikdy docházet, byť by pohnutky byly sebelepší. Z tohoto důvodu také Etická komise FF UK považuje uvedený krok rektora, nemluvě o zveřejnění obou posudků, za velmi nestandardní a neprospívající řádnému vyšetření celé kauzy. Etická komise FF UK se v rámci svého rozhodnutí k příslušným posudkům explicitně vyjádří, stejně jako ke všem materiálům, které jí byly dosud zaslány. Objektivní prošetření tohoto stejně jako jakéhokoli jiného podnětu týkajícího se plagiátorství či jiného prohřešku proti etice vědecké práce není zpravidla expertní záležitostí, ale schopností, kterou by měli disponovat všichni akademičtí zaměstnanci Univerzity Karlovy, chtějí-li samostatně publikovat. K posouzení plagiátorství by proto v obecném případě, k němuž případ prof. Martina Kováře počítáme, mělo stačit řádné a důkladné prostudování důkazního materiálu, v tomto případě textu, který byl údajně z části opsán, a textu, z něhož tak bylo údajně učiněno. Etická komise jako orgán samosprávy FF UK je v tomto smyslu plně kvalifikovaná případ posoudit samostatně, bez vnějších zásahů ze strany rektorátu, a pokud by sama považovala za nutné zadat expertní posudky, činila by tak  způsobem, v němž bude zajištěno, že dotyční posuzovatelé nejsou odborně či osobně nijak spojeni s osobou toho, vůči němuž jí byl podán příslušný podnět. To mj. v případě posudků zadaných panem rektorem naplněno není.

Oddělení přijímacího řízení a vnějších vztahů: Zrušení úředních hodin v pátek 1. 2. a ve čtvrtek 7. 2. 2019

28. leden 2019 - 15:00
V pátek 1. 2. (9:00-12:00) a ve čtvrtek 7. 2. 2019 (14:00-16:00) jsou úřední hodiny Referátu přijímacího řízení zrušeny.  

Děkan Filozofické fakulty UK plně podporuje prof. Tomáše Halíka

28. leden 2019 - 12:00
V poslední době se v některých bulvárních médiích a na sociálních sítích opět začínají šířit dávno vyvrácené spekulace o tom, že prof. Tomáš Halík neoprávněně používá své akademické tituly. Tímto tvrzením se v minulosti opakovaně zabývaly příslušné orgány Univerzity Karlovy a neshledaly na straně prof. Halíka naprosto žádné pochybení. S jejich závěry se zcela ztotožňuji. Prof. Halíka si jako vědce, pedagoga, veřejného intelektuála i člověka nesmírně vážím. Je pro nás ctí, že náleží k akademické obci naší fakulty. doc. Michal Pullmann děkan Filozofické fakulty Univerzity Karlovy   

Český překladatel, shakespearolog a profesor anglistiky Martin Hilský byl jmenován emeritním profesorem

25. leden 2019 - 13:53
Prof. PhDr. Martin Hilský, CSc., z Ústavu anglofonních literatur a kultur FF UK je mimořádnou postavou české anglistiky a širší veřejnosti je známý především jako první překladatel kompletního díla Williama Shakespeara do češtiny. Diplom předal panu profesorovi 17. ledna na zasedání Vědecké rady FF UK děkan fakulty doc. Michal Pullmann. Překladatelské dílo profesora Hilského se neomezuje pouze na Williama Shakespeara, zahrnuje dramata moderních i současných britských, amerických a irských autorů, mezi jinými jazykově obtížných autorů, jako byl D. H. Lawrence nebo T. S. Eliot.  Je zároveň autorem řady monografií a desítek odborných statí věnovaných raně moderní anglické literatuře, modernismu i současné anglicky psané literatuře a literární kritice. Jako neúnavný a nadšený popularizátor vědy každoročně prosloví desítky veřejných přednášek a účastní se pořadů v divadlech, na školách a různých kulturních akcích po celé České republice. Pravidelně vystupuje také v České televizi a rozhlase. Profesor Hilský je držitelem řady prestižních ocenění včetně Ceny Josefa Jungmanna, kterou získal třikrát, Státní ceny za literaturu a překladatelské dílo, Medaile za zásluhy o stát v oblasti kultury a školství a ceny Česká hlava, kterou získal v roce 2015 jako jeden z mála humanitních vědců. Roku 2001 byl za své dosavadní dílo jmenován britskou královnou čestným členem Řádu britského impéria. Martin Hilský kromě své alma mater působil též na univerzitě v Oxfordu, přednášel na celé řadě institucí v Evropě a Spojených státech a v roce 2011 spolu se svými žáky pomáhal založit katedru anglistiky na Jihočeské univerzitě v Českých Budějovicích. „Svou soustavnou pedagogickou činnost na naší fakultě se rozhodl ukončit po 53 letech aktivního působení. Jsem velmi rád, že se rozhodl pokračovat ve své vědecké a překladatelské činnosti i nadále pod hlavičkou Univerzity Karlovy, a je mi ctí mu poděkovat za jeho celoživotní práci pro naši fakultu a předat mu jmenování emeritním profesorem,“ uvedl děkan Michal Pullmann.

Na FF UK proběhne konference Básně o věcech. Věnovat se bude širšímu rámci přítomnosti věci a předmětného zobrazení v poezii od antiky do současnosti

25. leden 2019 - 13:03
Konference, kterou na 30. ledna až 2. února připravily Ústav anglofonních literatur a kultur FF UK a Ústav české literatury a komparatistiky FF UK, se zúčastní přední čeští odborníci a zahraniční hosté z Francie, USA, Velké Británie, Německa i Polska. Program je vhodný pro studenty i širokou veřejnost. Konference Básně o věcech by měla v základních obrysech zmapovat otázku věci a věcnosti/předmětnosti v poezii od antiky do současné doby s přihlédnutím k filosofickým koncepcím a přesahům do jiných druhů umění. Zaměří na specifické okruhy, mezi kterými bude otázka předmětnosti v básni a zrození moderní předmětné básně na pozadí symbolismu; historie předmětnosti v poezii; funkce a významy předmětu v básni; prezentace a reprezentace věci/objektu či strategie využívající věcnost. Program bude probíhat v anglickém a českém jazyce, u českých příspěvků bude zajištěno tlumočení do angličtiny, anglické příspěvky tlumočeny nebudou. Vstup je volný. Konference se koná za podpory projektu Kreativita a adaptabilita jako předpoklad úspěchu Evropy v propojeném světě reg.č.: CZ.02.1.01/0.0/0.0/16_019/0000734 financovaného z Evropského fondu pro regionální rozvoj. Program konference Anotace příspěvků

Aktuality

se ve dnech 22. - 28. III. nalézají na uni v Northamptonu.

21. březen 2019

Vizte...

17. březen 2019

Z duvodu nizkeho poctu zajemcu o pripravny kurs se odklada termin jeho zacatku o 2 tydny....

14. březen 2019