Filozofick fakulta

Fakulta

Syndikovat obsah
Filozofická fakulta Univerzity Karlovy je tradičním centrem české vzdělanosti. FF UK vznikla jako fakulta svobodných umění v rámci univerzity díky zakládací listině Karla IV. ze dne 7. dubna 1348.
Aktualizace: 1 hodina 7 min zpět

Faculty of Arts and East and Central European Studies Alumna Awarded Prestigious Rhodes Scholarship

26. listopad 2018 - 16:17
Faculty of Arts, Charles University (CUFA) and the East and Central European Studies program (ECES) are pleased to announce that Kristiana Yao, UPrague (part of the ECES international program) alumna, has been awarded the highly regarded Rhodes Scholarship.  Ms. Yao studied in the ECES program during the fall semester of 2017. The Rhodes Scholarship is the oldest (first awarded in 1902) and perhaps most prestigious international scholarship programme, enabling outstanding young people from around the world to study at the University of Oxford. “We are so proud of Kristiana and know that this incredible honor is very well-deserved,“ said Katherine Ford, director of international programs at Charles University. “We value the academic achievements of all of our alumni and it is especially exciting to see students being recognized with highly selective awards and scholarships such as the Rhodes.“ ECES is an interdisciplinary program at Charles University, Faculty of Arts, offering courses in six academic fields during the fall, spring, and summer terms. Since 1992, ECES has provided a dynamic learning environment for international undergraduate students in the heart of Europe. Beyond the academic portion of the program, ECES provides the unparalleled opportunity for English-speaking students to immerse themselves within the Charles University academic community, creating a comprehensive cultural and academic program.

Den latiny 2018

23. listopad 2018 - 10:04
Ústav řeckých a latinských studií FF UK zve studenty gymnázií, jejich profesory a všechny další zájemce o antiku, latinský středověk i novověk na sedmý Den latiny, který se bude konat ve čtvrtek 29. listopadu v hlavní budově FF UK.

Can the Global Trend Against Human Rights be Reversed?

22. listopad 2018 - 18:15
Přednáška významného obránce lidských práv Aryeha Neiera se zaměří na sílící autoritářské a xenofobní tendence, které stále častěji definují současnou politiku. Zda je možné, aby ti, kteří mají na starost ochranu a prosazování lidských práv, znovu převzali iniciativu, se zájemci dozví 3. prosince na FF UK.

U příležitosti 70. výročí přijetí Všeobecné deklarace lidských práv vystoupí na FF UK zakladatel Human Rights Watch a obránce lidských práv Aryeh Neier

21. listopad 2018 - 18:52
Slavnostní přednáška proběhne 3. prosince od 16:30 hod. O den později na ni naváže workshop, během kterého přední odborníci představí lidská práva v historických souvislostech i z pohledu dneška. Přednáška Aryeha Neiera „Can the Global Trend Against Human Rights be Reversed?” se zaměří na sílící autoritářské a xenofobní tendence, které současnou politiku stále častěji definují. V průběhu vystoupení bude přední obránce lidských práv mj. hledat odpověď na otázku: „Je možné, aby ti, kteří mají na starost ochranu a prosazování lidských práv, znovu převzali iniciativu? Jestliže ano, co je pro to třeba udělat?“ To se zájemci dozví 3. prosince od předního obránce lidských práv, jehož jméno je úzce spjato s celou řadou klíčových organizací na podporu práv a svobod v USA i ve světě. Přednáška začíná v 16:30 v místnosti č. 200 v hlavní budově Filozofické fakulty UK a bude probíhat v anglickém jazyce. Následující den 4. prosince v 9:30 proběhne v Akademickém konferenčním centru Filozofického ústavu AV ČR workshop s názvem „Lidská práva – workshop k 70. výročí Všeobecné deklarace lidských práv“. Cílem je připomenout Všeobecnou deklaraci lidských práv v historických souvislostech i v souvislostech dnešního světa, a otevřít tak diskuzi k tématu, které se v poslední době v České republice neprávem dostalo na okraj zájmu. V rámci workshopu promluví přední akademici, mezi nimiž bude například sinoložka a překladatelka z čínštiny Olga Lomová z Ústavu Dálného východu FF UK nebo právník a sociolog Jiří Přibáň z Univerzity v Cardiffu. Jednacím jazykem bude čeština, registrace není nutná. Obě akce organizuje FF UK; a to badatelský projekt KREAS, Centrum pro filozofii, etiku a náboženství, Institut pro studium strategických regionů, Mezinárodní sinologické centrum Chiang Ching-kuovy nadace s podporou Filozofického ústavu AV ČR. Program workshopu Životopis Aryeha Neiera K Všeobecné deklaraci lidských práv Petr Kukal, mluvčí FF UK

CfP: Ireland in Europe – 5th International Postgraduate Conference in Irish Studies

21. listopad 2018 - 15:39
CALL FOR PAPERS Ireland in Europe,13-14 September 2019 Paper proposals representing postgraduate projects in the area of Irish Studies are invited for an international conference that follows the success of “The Politics of Irish Writing” (2009), “Boundary Crossings” (2011), “Tradition and Modernity” (2013) and “Influences, Intersections, Interactions” (2017). As in previous years, we wish to offer discussion space for graduate students working in Irish Studies. We particularly welcome those working outside the Anglophone academic environment. At an event on “The Challenge of a New Irish Studies” in 2017, Terence Brown identified the most pressing question facing scholars in the field in terms of European, rather than Irish, identity: “the question is,” Brown asserted, “what is Europe?” As well as being central to political debates across the continent, this question’s rising importance in an Irish context is evident in recent research. From reconsiderations of Ireland’s engagement with the two world wars to reframings of Ireland’s “language question” in a broader context, the study of Irish culture in the context of Europe has yielded some of the most exciting research results over the last couple of decades, significantly reshaping the discipline of Irish Studies. The examination of the extensive web of links between Irish and other European cultures and histories has inadvertently gained in urgency after the result of the Brexit referendum in June 2016 as extreme forms of nationalism have come to dominate the discourse around the border between Ireland and Northern Ireland. The conference therefore welcomes proposals on any aspect of Irish culture, society, history or politics, with special attention to the multiplicity of relations with Europe. Participants are encouraged to address the subject in a wide range of ways, which may include: Literary and artistic reflections of Europe in Irish writing and the arts European influences on Irish culture The reception of Irish writing, theatre, film and the arts in Europe Gender, class and ethnicity in Ireland and in Europe Ireland and bi/multilingualism Ireland and Northern Ireland before and after Brexit. The conference is hosted by the Centre for Irish Studies at Charles University, Prague and takes place under the aegis of the European Federation of Associations and Centres of Irish Studies (EFACIS). The event is supported by the Department of Foreign Affairs and Trade, Ireland. The conference does not involve a registration fee. Publication options will be discussed as part of the closing session of the conference; these include a refereed collection of essays. In order to provide detailed feedback for each paper, the conference format will consist of 15-minute summaries followed by responses from nominated participants, who will respond to the complete paper as submitted in advance; their response will be followed by a general discussion. Participants should expect to be appointed as respondents to other papers. Complete papers are expected to be in the region of 3 000 words, with a submission date of 17 June 2019. The closing session, presented by established Irish Studies scholars, will focus on research and publication opportunities, career building, and funding in Irish Studies. Paper abstracts of 250 words should be submitted to the organisers at praguepostgraduate@gmail.com by 30 January 2019. Abstracts must include the title of the paper, your name, e-mail address and institutional affiliation, as well as any AV requirements for the presentation. Notification of acceptance will be issued within two weeks of the deadline. Do not hesitate to contact us with any further inquiries. Conference Committee: Markéta Pospíšilová, Ronan McNabb, James Little and Ondřej Pilný.

7th International Postgraduate Conference PeCla 2018

21. listopad 2018 - 15:28
A two‐day conference in Classical Archaeology and Classics aimed at postgraduate / doctoral students traditionally offering a space for presenting research results and discussion. This year’s theme of the conference is: POLEMOS – BELLUM: Archaeology of conflict in the antiquity.

Univerzita třetího věku na Filozofické fakultě UK si připomněla 30 let svého trvání

20. listopad 2018 - 15:37
Založena byla v roce 1988, což z ní činí jednu z vůbec nejstarších univerzit třetího věku u nás. Kulaté výročí si 19. listopadu připomněli její organizátoři, lektoři i frekventanti v Malé aule Karolina. Setkání zahájil prorektor pro vnější vztahy UK prof. Martin Kovář, který kromě obligátních zdravic vyjádřil Univerzitě třetího věku FF UK podporu ze strany univerzity. „Naše podpora Vašemu konání není nekonečná,“ uvedl nekonvenčně, „je nicméně velká.“ Po něm promluvil děkan Filozofické fakulty UK doc. Michal Pullmann, který vývoj Univerzity třetího věku na FF UK demonstroval několika působivými čísly. Mezi jinými připomněl, že první běh U3V v roce 1988 navštěvovalo 86 posluchačů, kterým se nabízely přednášky z 5 disciplín. Nyní prochází každým během studia cca 4.600 účastníků, kteří si mohou volit ze 70 různých kurzů. Současně označil U3V za jednu z důležitých oblastí, jíž univerzita realizuje svou třetí roli, jíž je přenos akademických činností a jejích výsledků do veřejného prostoru. Historii UV a její význam v životě univerzity pak shrnul garant U3V za FF UK dr. Jaroslav Valkoun; kromě edukativní role vyzdvihl i další její přínosy, zejména sociální a interpersonální. Na něj svou přednáškou „Vzdělávání seniorů v České republice – současnost a budoucnost“ navázal dr. Michal Šerák z Katedry andragogiky a personálního řízení FF UK. Kromě přínosů vzdělávání dospělých, zejména seniorů v ČR, obnažil také některé přetrvávající problémy: Nevyrovnanou úroveň jeho poskytovatelů, chybějící relevantní data o tomto segmentu a v neposlední řadě některé přetrvávající stereotypy o mentalitě seniora, který je vnímán jako ten, kdo chodí krmit kachny, klábosit do čekárny u doktora a jezdí ve špičce MHD, protože ji má zadarmo. V závěru přítomné pozdravil prezident Asociace U3V ČR prof. Roman Prokop, prorektor pro celoživotní vzdělávání Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně. Dr. Eva Drlíková V rámci slavnostního setkání bylo rovněž vysloveno poděkování dr. Evě Drlíkové, která byla garantkou U3V za FF UK téměř 10 let. Podílela se také na založení Klubu posluchačů a absolventů U3V; klub letos slaví 10 let a dr. Drlíková je čestnou předsedkyní. Setkání, které připravilo Centrum dalšího vzdělávání FF UK pod vedením Ing. Ilony Kellerové, bylo zakončeno komentovanou prohlídkou historických prostor Karolina. Petr Kukal, mluvčí FF UK

Existuje střední Evropa?

20. listopad 2018 - 13:27
Centrum pro studium politické filosofie, etiky a náboženství organizuje v průběhu podzimu další sérii diskusí elitních akademiků a intelektuálů na aktuální témata. V úterý 27. listopadu ji otevře diskuse na téma „Střední Evropa a národní identita v éře Facebooku“. Ve foyer Nové scény Národního divadla vystoupí mimořádně vzácní hosté: Filosof a současný rektor Středoevropské univerzity v Budapešti – CEU Michael Ignatieff, bývalý polský ministr zahraničních věcí, v současnosti senior fellow na Harvardově univerzitě Radek Sikorski, holandský filosof, zakladatel Nexus Institute Rob Riemen a konečně profesor filosofie práva na Cardiff University Jiří Přibáň coby moderátor. Hlavními otázkami diskuse budou: Existuje něco jako střední Evropa? Pokud ano, jaké jsou její charakteristické rysy? Pokud ne, proč je pojem tak pevně zakořeněný v jazyce a myšlení tolika lidí? Jaká je pozice střední Evropy v současné Evropě a Evropské unii? Jaký obraz střední Evropy byste za dvacet let rádi viděli? Jak si myslíte, že bude vývoj středoevropského prostoru v následujících dvaceti letech skutečně vypadat? Diskuse začíná v 17.00 hod. Proběhne v angličtině, vstup na akci je volný. Petr Kukal, mluvčí FF UK

Velkommen til Danmark! – 2. část

20. listopad 2018 - 10:00
Ve středu nás měl čekat vrchol celé výpravy, národní knihovna a univerzitní knihovny, o které jsme se pochopitelně zajímali ze všeho nejvíc. Černý diamant a univerzitní knihovny Toto je pokračování reportáže z cesty po knihovnách v dánské Kodani. První část blogu najdete zde. Hned ráno jsme zamířili do Královské knihovny (Det Kongelige bibliotek). Její moderní přístavba od architektonického studia Schmidt, Hammer & Lassen nese název Černý diamant (Den Sorte Diamant) a skutečně září jako klenot nad hladinou přilehlého kanálu. K původní cihlové budově z roku 1906 s hlavním vchodem do pěkné zahrady byla již přistavena ne příliš povedená moderní část. Když knihovna přestala s přibývajícími lety kapacitně stačit, bylo rozhodnuto přistavit novou budovu hned vedle. Původní přístavbu nebylo ale možné kvůli obavám z narušení statiky staré budovy zbourat, a tak ji architekti rafinovaně oblékli do falešné fasády ze stejných materiálů, jaké použili na Černý diamant. Spojení starého s novým tak působí poměrně přirozeně. Z venku černá budova působí uvnitř světle a díky velkému atriu i vzdušně, s krásným výhledem na třpytící se vodu skrze obrovskou prosklenou plochu. Barevnost interiéru pochází pouze z přirozených barev použitých materiálů – kamene, oceli, skla a dřeva. Působivá stavba má být knihovnou 21. století.   Tolik propagační letáky a ideje architektů. Jak ale vzletná architektura působí v reálném provozu knihovny nám s hořkou ironií a sympatickým humorem přiblížil náš průvodce Poul Erlandsen. Budova se vyjímá pěkně na fotkách, ale dost dobře by mohla být považována za sídlo filharmonie nebo jakékoliv jiné instituce. Že jde o knihovnu, zvenčí nepoznáte. Uvnitř zase těžko najdete výpůjční pult, sami jsme si po příchodu nebyli jisti, jestli nečekáme omylem u nějakého bočního vchodu. Zaměstnanci v kancelářích zase zpočátku bojovali s architekty o možnost stínění oken, které nezapadalo do estetické vize tvůrců návrhu. To všechno jsou ovšem jen marginálie. Hlavním problémem Černého diamantu je fakt, že jde o značně nákladnou záležitost. V době, kdy vláda každý rok snižuje knihovně rozpočet, je rozsáhlá budova v tak lukrativní lokalitě spíše zátěží. Škrty se tak projevují hlavně v snižování počtu zaměstnanců, což má za následek uzavření některých krásných designových studoven, protože nejsou knihovníci, kteří by zajistili jejich provoz. Proto je paradoxně obsazenější neméně krásná historická část knihovny. Zajímali jsme se, jestli nemohou být stavy doplněny o studenty. Mohou, ale nestačí to. Studenti mohou pracovat pouze osm , aby nepřišli o štědrý příspěvek na studium od státu. Architekti zřejmě při plánování bombastické budovy netušili, že i v Dánsku se bude muset někdy šetřit. Jak náš kolega trefně poznamenal, jde vlastně o naleštěnou bídu. Knihovna je krásná, ale my jsme byli tak zklamaní, že jsme si s Poulem ani neudělali tradiční společnou fotku. Oběd a další exkurzi jsme měli naplánované v jižním kampusu Kodaňské univerzity (Københavns Universitets Søndre Campus), kde sídlí humanitně zaměřené fakulty. V komplexu nových a nově budovaných staveb jsme se poměrně brzy ztratili a tím pádem jsme prošli mnoho skutečně nádherných prostor (ach ten proslulý skandinávský design), než jsme se konečně setkali s naším průvodcem Hansem Kristianem Mikkelsenem, který je mimochodem odborníkem na slavistiku. Hans Kristian nás nejprve zavedl do své kanceláře, kde nás seznámil se složitou strukturou univerzitní knihovny. Organizačně je spojena s Královskou knihovnou, zejména kvůli již zmiňovanému každoročnímu seškrtání rozpočtu o 2 %. Ze stejného důvodu dochází i ke slučování oborových knihoven ve větší celky, dochází i k outsourcování vedoucích knihovníků, jak jsme viděli v Roskilde. Zajímavý byl způsob nakupování nových e-knih, tzv. evidence-based acquisition. Knihovna slíbí velkému nakladateli, že u něj utratí určitou sumu peněz, a na rok získá pro své uživatele přístup k celé kolekci. Po roce za slíbenou částku nakoupí ty nejpůjčovanější dokumenty. Po dlouhém výkladu nás knihovník provedl po Faculty Library of Humanities, která byla sice moc pěkná, ale vlastně ničím překvapující. Pak se nás ujal jeho kolega a zavedl nás do dalších částí knihovny. Knihovna teologické fakulty má ve složité organizační struktuře zvláštní separátní postavení. Jde o maličkou knihovnu se studovnou komickým způsobem včleněnou do jídelny přilehlého bistra. Výpůjčky jsou zde jen prezenční a celkově neskrývala svou orientaci spíše na akademické pracovníky než na studenty a v podstatě popírala vše, o co v současných knihovnách jde především. Poslední knihovna, kterou jsme viděli, pro studenty právnické fakulty nese název Legal Knowledge Centre. Proč ne library? Protože v ní nejsou téměř žádné knihy přeci. Vtírá se otázka, jestli je knihovna bez knih stále ještě knihovnou… Odpovězte si sami. Za nás ano. Paradoxně centrum poskytuje službu Book a Librarian, můžete si sjednat schůzku s kvalifikovaným knihovníkem (tady to jde i bez knih), který vám pomůže s jakýmkoli studijním problémem. Nutno podotknout, že knihovna byla opravdu luxusně vybavena a prostor působil neskutečně příjemně. V Legal Knowledge Centre nám skončil oficiální program a mohli jsme se vydat do vyhlášené kampusové gelaterie, která má v nabídce např. i lékořicovou zmrzlinu, mimochodem nejoblíbenější příchuť našeho pana vedoucího. Pak jsme se vydali obhlédnout IT univerzitu, jejíž zcela nenápadná knihovna je také pod správou CUL. Budovu univerzity navrhl stejný architekt jako knihovnu v Roskilde, tedy Henning Larsen. Jde o moderní stavbu s velkým atriem v bílém tónu. Zde jsme se unaveni usadili do pohodlných gaučů v nejvyšším patře atria a jen v tichosti zpracovávali rozporuplné dojmy z celého dne. Konec druhé ze tří částí reportáže do Kodaně a Malmö. V závěrečné třetí části se můžete těšit na postřehy z knihoven ve Švédském Malmö a na příkladu kodaňské knihovny Fakulty sociálních věd si ukážeme, že i ve zdánlivě naprosto nevyhovujících podmínkách může vzniknout skvělá knihovna, pokud má štěstí na otevřené a tvůrčí knihovníky. Poslední část se objeví na blogu v následujících týdnech. Tereza Papayová tereza.papayova@ff.cuni.cz Meziknihovní a mezinárodní meziknihovní služby tip: Pokud se nemůžete dočkat pokračování, přečtěte si zatím naše další zprávy z cest po evropských knihovnách:  

Vyjít ven z fakultních poslucháren a doprovázet veřejnou debatu hlasem akademické obce

19. listopad 2018 - 14:31
„Máme morální povinnost předat dál něco z toho, co zde vybádáme,“ říká Jakub Múčka, student východoevropských studií na FF UK a předseda spolku Online encyklopedie migrace, z. s. V rozhovoru přibližuje, jakým vývojem studentský projekt původně prošel a jaké má ambice. Kde se vzal impuls pro spuštění projektu? Do jaké podoby se od té doby vyvinul? Původní idea vzešla od studentů, kteří se na podzim 2015 vrátili z dobrovolnické mise na Balkáně, kde pomáhali uprchlíkům. Chtěli jsme vytvořit online vzdělávací projekt pro širší laickou veřejnost, který bude zaměřený na syrské uprchlíky, a kultivovat tak díky němu aktuálně probíhající debatu. V té často docházelo nejen k nálepkování a předsudkům, ale chyběl i sám seriózní výklad toho, co dělají tito lidé kdesi na louce v Srbsku, odkud že přišli, jaký příběh s sebou nesou i co je nakonec onen tolik obávaný islám. První verzi webu se základní podobou hesel jsme spustili v lednu 2017 v rámci výročí Palachova týdne. Pohnutky byly tehdy více aktivistické: pojďme rychle zpracovat téma syrské migrace a nějak to dopadne. Během prvního roku jsme se však shodli, že je potřeba přejít do profesionální, dlouhodobé a plně systematické akademické platformy, kterou by mohli standardně využívat také novináři či učitelé při výuce na středních školách. To už je aktuální podoba, která má zajistit model skutečně odborně-výkladového interaktivního slovníku k tématu migrace v současném světě. Nyní zahajujeme proces, kdy bychom chtěli novou encyklopedii zajistit finančně a autorsky a začít ji dále postupně rozvíjet o systematické zpracování jednotlivých tematických celků, jako situace v jednotlivých vybraných regionech, nadnárodní jevy či teoretické pojmy. Celá Encyklopedie by nakonec měla postupně přejít do anglické verze, která bude verzí primární. Jen tak můžeme do projektu přizvat také zahraniční akademiky a spolu s nimi v budoucnu snad i celé univerzity. Jaká jsou hlavní témata webu? Dosud jsme se zaměřovali primárně na migraci směřující do Evropské unie a ptali se, kdo jsou ti, kteří sem přicházejí, a co se děje v zemích, odkud pochází. Provádíme tedy strukturální analýzu podmínek v regionu – zajímá nás politická, právní, ekonomická i environmentální situace, včetně historických kořenů současných dějů, tedy studium tzv. push faktorů v širším kontextu dané země. Podobně sledujeme pull faktory, dopady a společensko-politické reakce v jednotlivých evropských zemích. Tuto základní úroveň analýzy jevů doplňujeme interdisciplinární teorií migrace. Dostávají se tam tak nejen jednotlivá areálová studia a antropologická témata, ale také teorie lidských práv, otevřené společnosti, náboženského fundamentalismu nebo autoritářství. V nově upravené verzi webu, kterou jsme spustili přibližně před měsícem, již plně vycházíme z migračních statistik OSN a migraci nesledujeme obecně ani kolektivně, ale vždy z hlediska každé jednotlivé země. Ukazuje se, že fakticky nic jako světová migrace neexistuje, každá země má svůj jedinečný příběh a své vlastní problémy a témata. Podle migračního salda rozdělujeme země světa do několika stupňů podle toho, zda v daných zemích převažuje emigrace, nebo imigrace. Z toho vyplývá, na jaké oblasti se bude třeba nejvíce zaměřit. Pak následuje zmíněný systematický výklad situace v dané zemi. V čem se web liší od Wikipedie? Čím je jedinečný? Na rozdíl od Wikipedie je web uzavřený, autorizovaný a s recenzovanými texty. Zároveň pracuje s interaktivní mapou světa, systematickým tříděním jednotlivých hesel a do budoucna bohatým multimediálním obsahem – výkladovými animacemi, infografikou, krátkými dokumentárními filmy a příběhy lidí, které chceme přebírat od specializovaných organizací. Vedle standardního citování zdrojů je důležitá také doprovodná rešerše sekundární literatury u každého hesla, včetně odkazů na klíčové monitorující zprávy nevládních a mezivládních organizací. Tím se web stává pomyslnou křižovatkou umožňující laickému čtenáři základní orientaci v problematice. Snažíme se vytvořit kvalitativní zdroj pro popularizaci vědy aplikovanou na současné problémy světa a zároveň dodržovat všechny standardy vědecké práce. To je ona původní motivace: vyjít ven z fakultních poslucháren, předat veřejnosti něco z toho, co vybádáme, a doprovázet tak veřejnou debatu hlasem akademické obce. Nejde o žádný think-tank ani aktivistický projekt, usilujeme o nestrannou univerzitní platformu pro popularizaci humanitních a společenských věd. Co je aktuálně vaším cílem? Projekt je stále v pomyslné pilotní verzi, což se odvíjí od prostředků, které se nám daří získávat. Podáváme žádosti o granty, zapojujeme se do výzev, oslovujeme soukromý sektor a nadační fondy. V případě zajištění dlouhodobého financování provozu i honorářů jsme však již schopni zahájit pravidelnou tvorbu hesel v jednotlivých tematických souborech. V tom nám také velmi vypomáhají jednotlivé partnerské fakulty, včetně naší FF UK. Aktuálním krátkodobým cílem je zažádat si o oficiální akreditaci ISSN. Web by tak získal statut odborného popularizačního a vzdělávací časopisu a přispěvatelé by díky tomu dostali možnost vykazovat jednotlivá hesla jako svou publikační činnost v oblasti třetí role univerzity. V současnosti také dále plánujeme systematické základní zpracování vybraných regionů světa. Kdo jsou autoři obsahu? Autory jednotlivých hesel mají být výhradně specialisté v oboru; akademici, studenti pod jejich vedením či odborníci z praxe. Výhledově plánujeme vytvoření externí vědecké rady projektu, která by byla hlavním garantem kvality a důvěryhodnosti celkového obsahu. Zde chceme dát prostor všem partnerským fakultám projektu. Náš spolek Online encyklopedie migrace, z.s. se pak na projektu podílí pouze koordinačně. Pod vedením pedagogů a expertů z praxe koordinujeme práci akademiků a studentů, budujeme technickou platformu, rozdělujeme témata a redigujeme jednotlivé texty tak, aby interdisciplinární celek encyklopedie držel pohromadě. Jak probíhá výběr témat? Naši oboroví redaktoři, zpravidla doktorandi, zadávají a revidují témata, která je potřeba zpracovat vzhledem k oborovému i centrálnímu hesláři. Každý jednotlivý text poté podléhá redakční práci centrálního jazykového redaktora a v případě potřeby se externě překládá do angličtiny. Kdo zajišťuje neutralitu obsahu? Dohled na nestrannost se snažíme zajistit institucionálně: autorizace hesel, recenzování vybranými akademiky, standardní zdrojování a odkazy na základní studijní literaturu, redakce hesel a v budoucnu snad také instituce externí vědecké rady. Co dalšího kromě webu projekt přináší? Především se snažíme navázat dlouhodobou spolupráci s vybranými online médii, zejména veřejnoprávními. Cílem je, aby novináři běžně využívali naše hesla ve svých textech. Aby na web odkazovali, používali hypertextové odkazy a podobně. Hlavní sekundární aktivitou využívající práci s webem jsou potom odborné workshopy na středních školách, které formou e-learningových aktivit učí studenty pracovat s našimi hesly. Jednotlivé výjezdy doprovází krátký odborný výklad tématu z úst akademika či doktoranda. Na základě workshopů poté vytváříme metodiky k jednotlivým tématům jako fake news, úvod do migrace, výklad situace v jednotlivých regionech světa, výklad jednotlivých náboženských systémů. A to vše takovým způsobem, aby se naše Encyklopedie mohla stát dlouhodobým zdrojem materiálů, které budou moci středoškolští učitelé během výuky standardně využívat. Když autoři nepřijdou sami, jak je získáváte? Někdy se podaří zapojit do projektu přímo celou katedru či ústav formou tvůrčích seminářů – studenti píší hesla v rámci svých seminárních prací, které by jinak neměly další využití. Jejich učitelé pak hesla garantují. Hesla následně sami nabízíme novinářům, doprovázíme nevládní organizace v jejich vzdělávacích a informačních kampaních a sami propagujeme na sociálních sítích. Každé heslo se jeho autorovi snažíme honorovat také finančně. V závislosti na aktuálních možnostech 700 až 1000 Kč, v případě anglického překladu navíc dalšími 500 Kč. Doktorandi by mohli v budoucnu uvítat možnost vykazování si textů v rámci své publikační činnosti. Motivací je dnes stále častěji také aktivní naplňování tzv. třetí role univerzity. Uvědomění si, že úkolem akademika není jen výzkum a výuka, ale také povinnost doprovázet společnost kolem nás a předat jí něco z výsledků vlastního bádání. Ne každý má z časových důvodů možnost nastudovat si tolik materiálů k tématům, kterými se zde na fakultě odborně zabýváme. Máme téměř až morální povinnost něco z toho předat dál pro kultivaci debaty a rozšíření povědomí o kontextu dílčích jevů. Právě v roce 2016 mohla intenzivnější účast akademiků významně přispět ke kvalitě veřejné debaty: racionalizovat ji, jednotlivá fakta zasadit do kontextu a dále expertně vyložit, analyzovat jednotlivé zkratkovité závěry a nebezpečné demagogie a pomoci v přesnější práci s jednotlivými termíny. Dnes kupříkladu s chybným zaměňováním slov uprchlík, ekonomický migrant a nucená migrace. K migračním otázkám byli a jsou do médií jako experti často zváni politici – a v mnoha případech jen proto, že novináři nemají kam se obrátit. Politici jsou po ruce a ochotní vystoupit, zatímco akademici často nevnímají jako tolik důležité jít o „svém“ tématu mluvit do televize, kde přirozeně dostanou třeba jen tříminutový prostor a kde hrozí zkreslené vyznění. Když ale toto místo nepřijmeme, vždy jej zabere někdo jiný. Online encyklopedie migrace: Projekt existuje výhradně v online verzi na stránce: www.encyclopediaofmigration.org. Jeho posláním je dlouhodobě rozvíjet interaktivní, odborně-výkladový slovník soudobé migrace ve světě. Ve spolupráci s univerzitami chceme vytvořit unikátní akademickou platformu, která bude široké veřejnosti nabízet základní důvěryhodnou orientaci v současném světě kolem nás – pohledem migrace. Projekt je vytvářen organizací Online encyklopedie migrace, z.s., ve spolupráci s Filozofickou fakultou Univerzity Karlovy, Fakultou humanitních studií UK, Fakultou sociálních studií UK, Evangelickou teologickou fakultou UK, Právnickou fakultou UK a Filozofickou fakultou Masarykovy univerzity. V případě zájmu o jakékoliv zapojení se do projektu či pouze další informace prosím neváhejte autory kontaktovat na info@encyclopediaofmigration.org. Jakub Múčka (*1993) je studentem 2. ročníku nmgr. programu východoevropských studií na FF UK. Odborně se zabývá studiem ruské náboženské filosofie, dále obecně moderní křesťanskou filosofií. Od roku 2016 působí jako předseda spolku Online encyklopedie migrace, z.s.  

Centrum dalšího vzdělávání vypsalo kurzy pro rok 2018/2019

19. listopad 2018 - 14:23
Vzdělávání nikdy nekončí. Ze vzdělávacích programů si vyberou uchazeči o studium, odborná i široká veřejnost.

Novinky ve fondech fakultních knihoven za říjen 2018

19. listopad 2018 - 14:11
Dnes byl na stránkách Knihovny FF UK zveřejněn seznam nových titulů ve fondech fakultních knihoven za říjen 2018. Seznam všech 993 nově nakoupených či zpracovaných titulů tříděných dle tematických skupin najdete na webu v nabídce Knihovna > Knihovní fondy > Novinky ve fondech knihoven. Podívejte se, co pro vás máme nového!    ________ Pošlete nám tipy na nákup publikací! Pokud vám v našich knihovnách chybí nějaký titul, neváhejte se obrátit na svého knihovníka, anebo využijte kontaktní formulář na stránkách Knihovny Jana Palacha. 

Vyšla aktualizace Knihovního řádu Univerzity Karlovy

16. listopad 2018 - 15:31
Vážené uživatelky, vážení uživatelé. Opatřením rektora Univerzity Karlovy č. 51/2018 s účinností od 15. listopadu 2018 vychází aktualizovaná verze Knihovního řádu Univerzity Karlovy. V aktuální verzi řádu došlo k zapracování potřebných náležitostí ve vztahu k GDPR a došlo ke změnám v kategoriích čtenářů z řad veřejnosti. Odkaz na aktuální Knihovní řád UK i Výpůjční řád Filozofické fakulty UK najdete vždy na webu Knihovny FF UK. Přejít.    

Uctění památky 17. listopadu na Albertově

16. listopad 2018 - 12:06
UK: Den boje za svobodu a demokracii a Mezinárodní den studentstva si letos připomeneme na několika místech v Praze. Největší připomínková setkání, která organizují studenti, se odehrají na Albertově a na Národní třídě. V průběhu celého dne budou probíhat diskuze, koncerty, divadelní představení a vzdělávací program pro širokou veřejnost. Státní svátek 17. listopadu jako již tradičně nabídne po celé republice mnoho možností, jak uctít památku listopadových událostí roků 1939 a 1989. Den boje za svobodu a demokracii a Mezinárodní den studentů si připomeneme také na Albertově. Po pietních aktech u Hlávkovy koleje a v Žitné ulici, kde budou pokládat věnec také členové Studentské rady FF UK, začne kolem 11:30 program na Albertově projevy akademiků a studentů.  V budově děkanátu Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy se mohou návštěvníci zúčastnit panelové diskuse s českými europoslanci na téma Co dál s Evropskou unií a dále také diskuse #dělnícievropskéintegrace s Radkem Špicarem. Další diskuse připravily studentské spolky. Politologický klub FSV UK představí diskusi Umělci a jejich role v roce 1989. Iniciativa Mladí občané připraví diskusi Sociální bubliny, aneb proč tady dnes spolu všichni souhlasíme. Účastníci budou moci na Albertově strávit celý den. Občerstvení i posezení bude zajištěno. Ve venkovních prostorách budou vysílány dobové rozhlasové reportáže, které propůjčila Radiotéka Českého rozhlasu. V ulici Albertov budou také k vidění stánky studentských spolků a občanských iniciativ. Celá událost je součástí Festivalu svobody. Program Kontakt: Michal Zima +420 724 27 13 19 michal.zima@ruk.cuni.cz

Zemřela prof. Zdeňka Hledíková, významná historička a archivářka

16. listopad 2018 - 11:25
Přední odbornice na církevní dějiny středověku a emeritní profesorka z Katedry pomocných věd historických a archivního studia FF UK zemřela 13. listopadu ve věku 80 let. Prof. PhDr. Zdenka Hledíková, CSc., se narodila 23. října 1938 v Praze. V letech 1955–1960 vystudovala archivnictví na FF UK. Po absolutoriu nastoupila jako odborná pracovnice ve Státním archivu v Plzni, později působila v Archivu Ústředního ředitelství Československého filmu v Praze. Poté se vrátila na FF UK, kde v roce 1967 získal titul PhDr., o dva roky později ji byl udělen titul kandidát věd. Habilitovala se v roce 1991, v roce 1997 získala profesuru. Trvale pak zůstala odborně spjata s Filozofickou fakultou UK, ačkoli od roku 1994 mnoho let dojížděla také do Říma, kde vedla Český historický ústav. Od roku 2002 působila i na Katolické teologické fakultě UK. V roce 2010 teprve jako druhá česká žena obdržela prestižní Řád sv. Řehoře Velikého, který patří mezi pět vyznamenání, jež uděluje sám papež. O dva roky později převzala z rukou ministra MŠMT Cenu Milady Paulové udělovanou významných českým badatelkám za celoživotní přínos vědě. Poslední rozloučení s profesorkou Hledíkovou proběhne 24. listopadu od 11.00 v kostele sv. Petra a Pavla v Praze Radotíně.

Studenti a absolventi z FF UK připravili rozhlasový cyklus pořadů věnovaných básním o věcech

15. listopad 2018 - 12:34
Od 19. do 23. listopadu odvysílá ČRo Vltava první část pořadů, které vznikly v rámci semináře komparatistiky. Pořady je možné vyslechnout denně od 17:30 v cyklu Kontexty a poté v audioarchivu ČRo. Ústav české literatury a komparatistiky FF UK spolupracuje s Českým rozhlasem již několikátým rokem. Autorský kolektiv, koordinovaný dr. Josefem Hrdličkou a složený ze studentů komparatistiky, filozofie a příbuzných oborů na Filozofické fakultě UK, se již v minulosti podílel na velkých cyklech, které obsahují desítky pořadů věnovaných místům, hrdinům, středověkým ctnostem a americké poezii. Nový desetidílný cyklus o věcech na ně navazuje. Otázku věcí v básních otevřel ve 20. letech minulého století germanista Kurt Oppert, který také vytvořil dodnes užívaný termín Dinggedicht. Toto označení zpětně reflektuje některé důležité tendence moderní poezie na přelomu 19. a 20. století a vztahuje poezii k podobným proudům v umění, které obracely pozornost k předmětům jako takovým. V poezii je možné obrat k věcem vnímat jako reakci na symbolismus a zamýšlení se nad věcmi přítomnými kolem nás, které neslouží jen jako alegorická rekvizita nebo symbol. Nejde ovšem o novinku 20. století. Moderní básníci v lecčem navazují na tradiční deskriptivní básně, které jako specifický žánr vznikaly již od antiky. Cyklus deseti pořadů se snaží alespoň výběrově představit různé podoby básní o věcech a také otevřít otázku, kde jsou hranice předmětů, jak je vnímají básníci. K tématu básní o věcech navíc Ústav české literatury a komparatistiky FF UK na přelomu ledna a února 2019 pořádá mezinárodní konferenci.   Program vysílaných pořadů nového cyklu na ČRo Vltava: Monika Sechovcová: Francis Ponge: Ze strany věcí (vysíláno 19. 11. 2018) Matouš Jaluška: Hostie (vysíláno 20. 11. 2018) Josef Hrdlička: Věci na ostrově (vysíláno 21. 11. 2018) Eliška Dana Härtelová a Adéla Rozbořilová: Majáky (vysíláno 22. 11. 2018) Michael Alexa: Slova jako okurky, mezery jako sladkokyselý lák. Báseň Za sklem Stanisława Barańczaka (vysíláno 23. 11. 2018) Alžběta Ambrožová, Jakub Hankiewicz: Čert z Herbertovy krabičky fantazie Martin Pšenička: Ostatky Kateřina Segešová: Nebo bys byl radši ryba? Eva Hadravová, Josef Hrdlička: Hvězdy na dosah. Shel Silverstein a předměty v dětské poezii Jakub Vaněk: Paul Celan. Chvála jménem věcí  

Mezinárodní slovenistické sympózium „Z Lublaně přes Vídeň do Prahy. Ivan Cankar a jeho současníci“ připomene jednoho z největších slovinských spisovatelů

15. listopad 2018 - 10:20
Akce, kterou pořádají Katedra jihoslovanských a balkanistických studií FF UK a Slovanská knihovna, se uskuteční ve dnech 22.–23. listopadu v hlavním zasedacím sále Národní knihovny ČR. Sympózium se koná u příležitosti stého výročí úmrtí významného slovinského spisovatele a dramatika Ivana Cankara (1876–1918). Program sympozia bude věnován životu a dílu čelného představitele slovinské moderny. Přednášející se zaměří především na způsob, jak byla autorova tvorba ukotvena v multinárodnostním habsburském soustátí a jak byla vnímána jednotlivými národy. Soustředit se budou také na komparaci Cankarovy tvorby s obdobně středoevropsky orientovanými autory. V literárně komparativních studiích se bude rozebírat problematika moderny ve středoevropském prostoru a fenomén města v dobové literatuře. Prioritou bude recepce a reflexe Cankarova díla ve středoevropském prostoru, zejména v českém prostředí, kde byla téměř paralelně překládána s jejich originálním vydáním a kde se na jevištích inscenovaly Cankarovy hry již během jeho života. Mezinárodní slovenistické a slavistické sympozium organizují slovenisté z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy od roku 2000 již po sedmé. Na letošní sympózium se přihlásilo 24 účastníku z Česka, Slovinska a Rakouska. Za FF UK vystoupí dr. Milada K. Nedvědová, doc. Alenka Jensterle-Doležal, Dajana Vasiljevič a Aljaž Koprivnikar. Akce, které se mohou zúčastnit zájemci z akademické obce i z řad veřejnosti, se koná pod záštitou Velvyslanectví Slovinské republiky v Praze a s podporou Literárněvědné společnosti v Praze. Příspěvky sympozia budou přednášeny v češtině a slovinštině. Registrovat se je možné až na místě před začátkem programu. Program sympózia  

Opatření děkana č. 16/2018 Výše stipendia za vynikající studijní výsledky dosažené v akademickém roce 2017/2018

14. listopad 2018 - 13:08
Opatření děkana č. 16/2018 Výše stipendia za vynikající studijní výsledky dosažené v akademickém roce 2017/2018

Velkommen til Danmark! – 1. část

13. listopad 2018 - 16:06
Letos na jaře (ano, přesně v tom jednom týdnu, který letos odděloval zimu od léta) jsme se v počtu čtyř knihovníků opět vydali v rámci projektu Erasmus čerpat inspiraci do zahraničních knihoven, tentokrát do toho nejvíc hygge místa, Dánska. 

Mezinárodní konferencí „Seen from Oxyartes´ Rock: Central Asia under and after Alexander“ vrcholí dvouletý projekt Ústavu pro klasickou archeologii FF UK

13. listopad 2018 - 15:43
Tým vedený doc. Ladislavem Stančem zkoumal postup Alexandra Velikého Střední Asií a identifikoval jím dobyté pevnosti. Významné objevy učinili archeologové zejména v Uzbekistánu. Konference za účasti odborníků z 13 zemí proběhne 14.–16. listopadu 2018 na FF UK. Cílem konference je přispět k pochopení procesů, které následovaly po završení vojenského tažení Alexandra Velikého do Střední a jižní Asie. Šlo o interakce příchozích Řeků s domorodým íránskojazyčným obyvatelstvem, akulturaci, chápanou obousměrně, adaptaci „okupantů“ na místní podmínky i místních na novou správu.  „Už v samotném názvu konference je zakotven náš zájem o pohled zevnitř, ze Střední Asie směrem k příchozím, v kontrastu k převládajícímu diskursu orientovanému opačně; primárně na výklad relevantních řeckých a římských písemných pramenů,“ vysvětluje doc. Ladislav Stančo. V konkrétní rovině si konference klade otázky spojené s lokalizací míst, jimiž Alexandrovo vojsko prošlo, vzorcem osídlení pozdně achajmenovské a helénistické doby – tedy jak mnoho sídlišť a v jakých polohách existovalo před a po Alexandrově vpádu, strukturálními změnami v místní společnosti, analýzami materiální kultury, posouzení jejího původu ve smyslu místní / importovaná (ideově či fakticky) a aktuálními terénními výzkumy ve studované oblasti. Účastníci konference – archeologové, historici a numismatici – se budou snažit zodpovědět nejen tyto okruhy otázek, ale zároveň v nich hledat klíč k pochopení analogických procesů, probíhajících v jiných oblastech a obdobích. Konference se koná nedlouho po ukončení druhé letošní expedice FF UK do jižního Uzbekistánu – viz příloha. Petr Kukal, mluvčí FF UK Nové objevy české archeologické expedice v Uzbekistánu Program