Filozofick fakulta

Fakulta

Syndikovat obsah
Filozofická fakulta Univerzity Karlovy je tradičním centrem české vzdělanosti. FF UK vznikla jako fakulta svobodných umění v rámci univerzity díky zakládací listině Karla IV. ze dne 7. dubna 1348.
Aktualizace: 1 hodina 9 min zpět

Interní výběrové řízení na pozici ředitele/ ředitelky Ústavu translatologie

8. říjen 2018 - 13:45
  Děkan Filozofické fakulty Univerzity Karlovy vypisuje ke dni 8. října 2018 interní výběrové řízení na pozici ředitele/ ředitelky Ústavu translatologie dle čl. 4 a n. opatření děkana č. 14/2017, podrobnosti o výběru, jmenování a funkčních obdobích vedoucích základních součástí Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Podávání přihlášek děkanovi FF UK je možné do 8. listopadu 2018. Přihlášky do interního výběrového řízení mohou podat pouze osoby, které mají k poslednímu dni pro podávání přihlášek uzavřený pracovní poměr jako akademičtí pracovníci k univerzitě a jsou zařazeni na fakultě. Součástí přihlášky musí být: a) aktuální profesní životopis, b) bibliografie odborných prací, c) koncepce rozvoje dotčené základní součásti fakulty, d) v případě uchazeče, který je dosavadním vedoucím dotčené základní součásti fakulty, také zpráva o plnění jeho koncepce ve stávajícím funkčním období. Koncepce musí být vypracována na dobu tříletého funkčního období a s výhledem na po něm následující dva roky. Může mít rozsah nejvýše deset normostran. Součástí koncepce musejí být tyto oblasti: personální rozvoj, rozvoj pedagogické činnosti, rozvoj vědecké, výzkumné a další tvůrčí činnosti, výhled dalších možných oblastí rozvoje. Podáním přihlášky dává uchazeč souhlas se zveřejněním všech jejích součástí.  

Interní výběrové řízení na pozici ředitele/ ředitelky Ústavu hospodářských a sociálních dějin

8. říjen 2018 - 13:31
Děkan Filozofické fakulty Univerzity Karlovy vypisuje ke dni 8. října 2018 interní výběrové řízení na pozici ředitele/ ředitelky Ústavu hospodářských a sociálních dějin dle čl. 4 a n. opatření děkana č. 14/2017, podrobnosti o výběru, jmenování a funkčních obdobích vedoucích základních součástí Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Podávání přihlášek děkanovi FF UK je možné do 8. listopadu 2018. Přihlášky do interního výběrového řízení mohou podat pouze osoby, které mají k poslednímu dni pro podávání přihlášek uzavřený pracovní poměr jako akademičtí pracovníci k univerzitě a jsou zařazeni na fakultě. Součástí přihlášky musí být: a) aktuální profesní životopis, b) bibliografie odborných prací, c) koncepce rozvoje dotčené základní součásti fakulty, d) v případě uchazeče, který je dosavadním vedoucím dotčené základní součásti fakulty, také zpráva o plnění jeho koncepce ve stávajícím funkčním období. Koncepce musí být vypracována na dobu tříletého funkčního období a s výhledem na po něm následující dva roky. Může mít rozsah nejvýše deset normostran. Součástí koncepce musejí být tyto oblasti: personální rozvoj, rozvoj pedagogické činnosti, rozvoj vědecké, výzkumné a další tvůrčí činnosti, výhled dalších možných oblastí rozvoje. Podáním přihlášky dává uchazeč souhlas se zveřejněním všech jejích součástí.

Doktorand Ústavu českých dějin FF UK Martin Šorm získal prestižní cenu Visegrad Group Academies Young Researcher Award

4. říjen 2018 - 12:25
„Spíše než rekonstrukce minulosti mě teď zajímá, jak se dnes s minulostí zachází. Komisi zřejmě zaujalo, že zkouším propojovat dějiny a poezii, vědu a společenský život, komické s vážným,“ říká v rozhovoru Martin Šorm, držitel prestižní ceny Visegrad Group Academies Young Researcher Award. Doktorand Ústavu českých dějin FF UK cenu obdržel na setkání akademií věd visegrádské čtyřky, které ocenění udílí mladým vědcům do 35 let z ústavů některé z akademií. Můžete přiblížit, jaké je vaše zaměření a oblast vědeckého zkoumání? Snažím se obecně dělat to, co mě v rámci možností baví, a také to, co dělají moji kamarádi, abych s nimi mohl na něčem příjemném spolupracovat. Tak jsem se díky byzantologu Vladimíru Vavřínkovi, který mě motivoval ke studiu celoevropské středověké kultury, a Martinovi Nejedlému, který se mě hned na začátku studia ujal, začal věnovat francouzské středověké literatuře. Zjistil jsem, že je příjemné a blahodárné přemýšlet o vlastních i společenských problémech s pomocí starých textů. Díky tomu, že mě mezi sebe přijali v Centru medievistických studií, mi začalo připadat důležité věnovat se také středověkým textům psaným v češtině, latině a němčině. Kamarád Matouš Jaluška, komparatista a kazatel, mě naučil nebát se s důvěrou ohledávat staré příběhy a výrazy a zkoušet, co by se o nich i dnes dalo smysluplného povědět. To nejzajímavější, co ve vědě podnikám, je založeno na náramně veselé a milé spolupráci s Vojtou Bažantem – společně se zabýváme interpretací středověkých básní a kronik, společně organizujeme kolokvia a kolektivní práce medievistů z FF UK, společně se ohrazujeme proti zneužívání obrazů minulosti ve veřejném prostoru. A společně jsme líní, takže málokdy vydržíme u jedné věci delší dobu, a proto máme natolik pestré životopisy, že nás oceňují i v daleké střední Evropě. Za co se cena Visegrad Group Academies Young Researcher Award uděluje? Především za nezkušenost (je určena zaměstnancům akademií věd do 35 let věku). Nemám literárněvědné vzdělání, ale přesto se věnuji výkladům starší literatury. Učil jsem se původně historii a historickou antropologii, ale spíše než rekonstrukce minulosti mě teď zajímá, jak se dnes s minulostí zachází. Komisi zřejmě zaujalo, že zkouším propojovat dějiny a poezii, vědu a společenský život, komické s vážným. Možná ji zaujala i moje redakční činnost – dalším důležitým člověkem, kterého jsem ještě nezmínil, je totiž Iveta Coufalová, šéfredaktorka ĎaSu (Dějiny a současnost), která mě do časopisu přijala jako redaktora a motivuje mě k hledání přesahů z historie do dneška, ze středověku do modernity, z akademické sféry do světa čtenářů a laičtějších zájemců o humanitní vědy. Za jakou práci jste cenu dostal vy? Těžko říct. Jeden z členů Akademické rady ČR, chemik, mi prozradil, že ho v mém životopise nejvíc zaujalo spolupořádání kolokvia „Staré baby ve středověku“. To se konalo letos v lednu, se mnou ho organizovali kromě Vojty Bažanta také Jiří Dynda a David Šimeček.  Navázalo na dvě předchozí diskusní setkání o středověké komice, která jsme s Vojtou iniciovali proto, abychom zkusili medievistům sdruženým do Centra pro studium středověku FF UK navrhnout nějakou možnost příjemné mezioborové spolupráce. Vzniklo to tak, že nás už dlouho fascinovali třeba Lucie Doležalová, Jan Čermák nebo Jiří Starý, a přemýšleli jsme, jakým tématům by se mohli tihle a další výteční fakultní filologové, historici, kunsthistorici a archeologové věnovat společně – a společně s námi. Po práci o komice zaměřené na výklady textů, rituálů a gest (kolektivní monografie vyjde počátkem příštího roku) jsme vyzkoušeli téma stáří, žen, péče a strachu ze smrti. Na příští rok spolu s Lucií Koreckou a Matoušem Turkem chystáme diskusní setkání o středověkém oddechu a zahálce. V současné době studujete i pracujete? Kde přesně?  Zaměstnaný jsem v již zmíněném ĎaSu a jako doktorand i v Centru medievistických studií. Tady se například Pavlína Cermanová, Martin Nodl, Robert Novotný nebo Pavel Soukup ve stopách Františka Šmahela věnují především společnosti a kultuře ve střední Evropě 15. století. To mě nutí hledat propojování spíše literárně orientované dizertace se společenskovědně zaměřenou historií. Moje dizertace bude pojednávat o možnostech čtení jednoho pozdně středověkého rukopisu, tedy především jak se v různých textech, které obsahuje, zobrazuje intimita (vnitřní život) a identita (tedy reprezentace vnější). Středověké přístupy k přírodě, zdraví, nemocem, pocitům, lidskému tělu, pohlavnosti či svatosti zkoumáme také spolu s Matoušem Jaluškou v rámci již několik let probíhajících interpretačních seminářů na FF UK o středověkých hrdinkách a hrdinech. Na čem aktuálně pracujete? Zabýváte se například nějakým novým tématem? Příprava na jednání akademií věd visegrádské čtyřky v Liblicích mě přivedla k přesvědčení, že je potřeba ještě radikálněji pojímat středověk nikoli jako něco, co je kdesi schované, a naším úkolem je to najít a do detailu odhalit a rozkrýt. Proč středověk zkoumáme? Jak to? S jakým právem? Odůvodněním přece nemůže být, že je nějaká („naše“) skupina lidí hrdá na svého imaginárního patrona, ať už se jmenoval Václav, Karel nebo Hus. Centrum medievistických studií právě teď oslavilo 20 let od svého založení a podle mě i konference, která se k té příležitosti konala, velmi názorně ukázala, že nám nemůže jít jenom o to vědět toho o minulosti pořád víc a víc. Musíme se především zaměřovat na smysl, na otázky, které by si dnes společnost (s pomocí středověku) ráda zodpověděla. Ukázali to třeba historička Lenka Bobková nebo archeolog Ivo Štefan, oba z FF UK, když promýšleli pojímání kolektivních identit ve střední Evropě. Čím dál víc mi připadá, že i pro medievisty z Akademie věd nebo Univerzity Karlovy je hlavní vnímat středověk jako něco, s čím se zachází dnes, tady a teď. Medievistika může být užitečná a prospěšná, protože ukazuje různé varianty, možnosti, civilizační podobnosti, blízkosti a návaznosti, ale také diskontinuity, přetržitosti a nesrozumitelnosti, cizost. Stejně tak ale může být středověk i nebezpečný, když se třeba v politice používá jako úplně falešný, přesto ale překvapivě účinný argument podporující určité společenské uspořádání, světonázor, preferenci určitých způsobů chování, politického jednání, zacházení s životním prostředím, nebo třeba i obhajující nerovnost pohlaví, náboženství, kultur nebo ras. Proto jsem v přednášce, která předcházela předání ceny, mluvil o fluidních podobách středověkého nacionalismu ve střední Evropě. Medievista je tu proto, aby se hlasitě kriticky ozval, když maďarský premiér obhajuje svou politiku tím, že se chová jako pravý orientální kočovník, když polští nebo čeští populisté vytvářejí představy o kontinuitě slovansko-germánského konfliktu nebo když se například strach z pocestných, z bezdomovců a z cizinců vykresluje jako oprávněný a tradiční, takřka rytířský zápas bílého dobra s černým zlem, křesťanství s islámem, civilizace s barbarstvím, rozumu s citem, Západu s Východem. Kam plánujete směřovat v budoucnu, co například zahraničí? Příští rok bych se rád podíval na jednu konferenci usilující o integraci kritické medievistiky a přírodních věd – jde tam o hledání paralel a inspirací osvětlujících problém, který podle těch organizátorů naše společnost má: dlouhodobě, až tak nějak systémově, neumí úplně vyváženě nakládat s prostředím, v němž žije, aniž by ho ničila. A neumí moc hledat udržitelné, mírové a spravedlivé soužití, aniž by důsledně označovala, kdo všechno jsou její nepřátelé a jak moc jsou údajně odvěcí. Hlavní ale je, abych dopsal dizertaci o tom zmíněném pozdně středověkém rukopisu, abychom s Vojtou Bažantem zdárně dokončili redakci kolektivní monografie o středověké komice a vážnosti a abychom se pak mohli vrhnout zase na nějaký další dávný materiál, který nám a snad i ostatním lidem pomůže v životech a v přípravě na smrt.   Martin Šorm (1990) je doktorand na Ústavu českých dějin FF UK. Pracuje v Centru medievistických studií FLÚ AV ČR a UK a v redakci časopisu Dějiny a současnost. Věnuje se středověké literatuře a kultuře a dnešnímu využívání obrazů středověku. Foto: Dino Stoilov

Psychologie, statistika či tvůrčí psaní: FF UK nabízí zájmové kurzy v rámci celoživotního vzdělávání

4. říjen 2018 - 12:03
Centrum dalšího vzdělávání FF UK vedle kurzů profesních a přípravných nabízí široké veřejnosti také kurzy zájmové. Jedná se o formu celoživotního vzdělávání, kterou je možné absolvovat po již ukončeném středoškolském či vysokoškolském studiu. Oproti profesním kurzům se do programu může přihlásit kdokoliv, kdo má o danou tematiku zájem a chce se o ní pro klid v duši dozvědět více. Může jít o kurzy krátkodobé i dlouhodobé, jejichž primárním cílem je uspokojit osobní zájmy, rozšířit vědomostní obzor, s tím související rozvoj osobnosti a celkové zlepšení kvality života. Vybrat si můžete například Kurz jógové filosofie a etiky, Psychologie pro každý den, Stres a možnosti jeho zvládání. Dozvíte se o klasických tématech jako psychologická diagnostika a vývojové charakteristiky předškolních dětí, ale také o aktuálních otázkách současné psychologie jako jsou poruchy příjmu potravy nebo videotrénink interakcí ve škole. Na kurzech Tvůrčího psaní dostanete možnost ze sebe vypsat to nejlepší. Třeba rodinou kroniku, paměti anebo se vrhnete rovnou na prózu, u které si vyzkoušíte konstruktivní kritiku udílet i přijímat. Zkusíte nalézt vhodný námět, naučíte se ho zpracovat, vyberete nakladatele, okusíte redakční práci na rukopisu i pořádání veřejných besed. Vybrat si můžete také kurzy zaměřené na statistiku Rozumět datům nebo Úvod do statistického a vizualizačního prostředí R, ve kterých zjistíte, že data jsou vlastně velmi sexy. To už je však pro pokročilejší průzkumníky. Je pro vás připraveno i několik kurzů zaměřených na personalistiku a řízení lidských zdrojů. Andragogika a personální řízení, Pracovní právo pro personalisty, Trendy v řízení lidí – současnost a budoucnost HR. Poslední zmiňovaný program zahrnuje například problematiku budování firemní značky, trendy v získávání a výběru pracovníků, v přístupech k řízení pracovního výkonu, odměňování, rozvoji, vzdělávání a využívání dat. Rovněž je pozornost soustředěna na problematiku vedení lidí a emoční inteligence. Do zájmových kurzů spadá také Univerzita třetího věku, tedy studium určené zájemcům v důchodovém věku od 60 let a výš, a kurzy Jazykového centra FF UK. Celoživotní vzdělávání je placenou formou studia. V případě, že nestíháte kurz tento rok, rozhodně se neváhejte přihlásit akademický rok následující. Již teď si však můžete prohlédnout archiv proběhlých kurzů na FF UK a zjistit, jaký kurz by vám do budoucna vyhovoval. Detailnější informace a aktuality naleznete na webových stránkách FF UK v sekci Celoživotního vzdělávání. V rámci celoživotního vzdělávání FF UK je možné se přihlásit i do třetí kategorie kurzů, a to kurzů přípravných. Ty jsou určeny uchazečům o studium na FF UK, kteří se chtějí důkladně připravit na přijímací řízení a nenechat nic náhodě. Více informací naleznete opět na webových stránkách Celoživotního vzdělávání nebo v sekci Jak se připravit na přijímací řízení.

Pozvánka na přednášky a semináře k výzkumu vzdělávací politiky a aktuálních proměn vzdělávacích systémů

4. říjen 2018 - 11:16
  Katedra andragogiky a personálního řízení zve všechny zájemce na tři prezentace prof. Marcelly Milany (University of Verona) k tématům: metodologie a využití komparativního výzkumu vzdělávání (dospělých) – pátek 12. 10. od 10:50 do 13:15, č. C138 tvorba a analýza vzdělávací politiky – pondělí 15. 10. od 15:50 do 18:15, č. C331 problematika evropeizace ve vzdělávání (dospělých) – úterý 16. 10. od 10:00 do 11:30, č. C331 Všechny akce proběhnou v angličtině. Místo konání: Celetná 20 Kontaktní osoba: Martin Kopecký (martin.kopecky@ff.cuni.cz)

Bylo vyhlášeno 16. kolo Grantové agentury UK pro rok 2019

4. říjen 2018 - 11:00
Bylo vyhlášeno 16. kolo Grantové agentury UK pro rok 2019. Soutěž GA UK je jedním z primárních zdrojů prostředků určených pro grantovou podporu studentské vědy na UK. Soutěž je určena pro studenty magisterských a doktorských studijních programů. Projekty se podávají prostřednictvím aplikace GA UK, která bude zpřístupněna od 9. 10. 2018. Žadatel může k danému termínu podat nejvýše jednu přihlášku v roli hlavního řešitele, celkem se může student podílet na řešení nejvýše tří projektů současně. Uzávěrka podání nového projektu prostřednictvím aplikace je 6. 11. 2018. Termín uzávěrky je závazný pro všechny žadatele z Filozofické fakulty UK. Podrobnější informace k soutěži naleznete na webu UK. Všechny zájemce bychom rádi pozvali na informační seminář, který se bude konat 11. 10. 2018 od 17:30 v hlavní budově FF UK (nám. Jana Palacha 2) v místnosti č. 200. Registrace na seminář není nutná, předpokládaná délka semináře včetně prostoru na dotazy je max. 2 hodiny. Kontaktními osobami za Grantové oddělení jsou Michaela Horáková (linka 397) a Lenka Prasličáková (linka 321). V případě jakýchkoliv dotazů ohledně přípravy a podání grantových projektů se, prosím, obracejte na ně.

Nadační fond Viléma Mathesia a FF UK ocenily nejlepší závěrečné práce anglo-amerických studií

4. říjen 2018 - 10:35
Již po osmnácté byly dnes na půdě Filozofické faulty UK slavnostně uděleny výroční Mathesiovy ceny za nejlepší bakalářské a diplomové práce z anglistiky a amerikanistiky. Ceny uděluje Nadační fond Viléma Mathesia pro rozvoj anglo-amerických studií, pečující o odkaz prvního řádného profesora anglistiky na Univerzitě Karlově a spoluzakladatele Pražského lingvistického kroužku v Praze. Cena pro nejlepší disertační práce nese jméno legendy českého překladatelství z anglofonních literatur, především díla Williama Shakespeara, prof. Martina Hilského, který ceny také osobně předával. Mathesiovy ceny a Ceny Martina Hilského v letošním roce převzali tito ocenění: Bakalářské práce V oboru Anglický jazyk a didaktika: 1. místo: Diana Rálišová: Phonetic realisation of selected obstruents in Irish English 2.-3. místo: Robert Martin: Development of strong adjectives in Early Middle English 2.-3. místo: Dana Tyčová: English get-passives V oboru Anglofonní literatury a kultury 1. místo: Dominika Kecsöová: Persephone the Wanderer: Myth in the Poetry of Contemporary American Women Poets 2. a 3. místo nebylo uděleno Dominika Kecsöová Dana Tyčová Diplomové práce V oboru Anglický jazyk a didaktika: 1. místo: Jakub Sláma: The prepositional phrase with the preposition at as a valency complement of nouns 2. místo: Alžběta Brabcová: Effect of time of exposure to L2 on the comprehension of relative clauses in primary school children 3. místo nebylo uděleno V oboru Anglofonní literatury a kultury: 1. místo: Magdalena Císlerová: Blurring the Lines between Reality and Fiction: Peter Carey’s Engagement with Australian History and Identity 2. a 3. místo nebylo uděleno Magdalena Císlerová   Disertační práce – Cena Martina Hilského V oboru Anglický jazyk a didaktika: Kateřina Vašků: Lexical idioms in English V oboru Anglofonní literatury a kultury: Einat Adar: Absurd Consequences: Beckett and Berkeley Kateřina Vašků Tradiční součástí předávání výročních ocenění je rovněž udílení Cena Jamese Ragana. Jde o cenu za poezii pro nejlepšího absolventa kurzu tvůrčího psaní pod vedením profesora Jamese Ragana. Její letošní laureátkou se stala studentka oboru anglistika-amerikanistika Kristýna Greňová.

Pomozme knihovně! rok poté: zničená knihovna v Mosulu díky vám získala vybavení za půl milionu!

3. říjen 2018 - 15:57
Přesně rok po zahájení sbírky může společný projekt Pomozme knihovně! Knihovny Filozofické fakulty UK a Člověka v tísni bilancovat. Sbírka, která byla vyhlášena loni 2. října, byla velice úspěšná: od dárců se podařilo vybrat 280 000,- Kč a organizace Člověk v tísni dorovnala částku na kulatý půl milion. Z něj bylo přímo v Iráku nakoupeno vybavení, které je pro nový rozjezd univerzitní knihovny zásadní: kromě 10 laptopů a 6 tiskáren získala knihovna například 50 nových stolů a židlí do studoven, regály na knihy, ale třeba i elektrickou vrtačku a mnoho dalšího. Úspěšné zakončení proběhlo již 26. dubna 2018. V tento den totiž zástupci Člověka v tísni na slavnostním ceremoniálu za přítomnosti akademické obce, studentů Mosulské univerzity a široké veřejnosti předali zničené univerzitní knihovně tolik potřebné vybavení v celkové hodnotě 500 000 Kč! „Mosulští studenti, pedagogové i veřejnost mohou znovu začít využívat svoji knihovnu, která se po delší době opět stává centrem vzdělanosti v regionu. Jsme hrdí, že na tom máme svůj podíl, ale bez solidarity všech, kteří na sbírku přispěli, by to možné nebylo,“ říká Klára Rösslerová, ředitelka Knihovny FF UK. Ústřední knihovna Mosulské univerzity v Iráku byla s více než milionem dokumentů (včetně vzácných rukopisů a starých tisků) jednou z nejvýznamnějších knihoven v oblasti. V letech 2014 až 2016, kdy se Mosul ocitl pod nadvládou tzv. Islámského státu, byla v bojích téměř zcela zničena. V červenci 2017 se podařilo město definitivně osvobodit a ihned začaly snahy o jeho obrodu. Toto úsilí se týká i Mosulské univerzity a její knihovny, která studentům a pedagogům poskytovala nepostradatelné informační zázemí potřebné ke studiu a výuce. Naďa Aliová z organizace Člověk v tísni dodává: „Znovu děkujeme všem, kteří považovali naši akci za smysluplnou a neváhali ji finančně podpořit nebo se do projektu zapojit jiným způsobem“. Přestože sbírka „Pomozme knihovně!“ skončila, pomáhat lidem v Iráku a Sýrii, kteří v důsledku konfliktu potřebují humanitární pomoc, můžete dál: například příspěvkem na dlouhodobou sbírku Člověka v tísni SOS Sýrie a Irák (č. ú. 92329232/0300). Další informace: http://www.pomozmeknihovne.cz Kontaktní osoba pro média: PhDr. Klára Rösslerová, PhD. ředitelka Knihovny FF UK klara.rosslerova@ff.cuni.cz tel: 733 676 961

Laboratoř behaviorálních a lingvistických studií Labels nabízí zájemcům placené stáže

3. říjen 2018 - 14:05
Laboratoř behaviorálních a lingvistických studií Labels vyhlašuje konkurs na dvě místa pro placené stáže na tento semestr. Práce na obou místech odpovídají úvazku 10 hodin týdně a bude vyžadována pravidelná přítomnost v laboratoři dvakrát až třikrát týdně od října do konce zkouškového období. Jedno místo bude zaměřeno na práci na psycholingvistických experimentech, druhé na experimentech s vizuální pamětí. Předpokladem pro obě místa je: 1) být studentem FF UK, 2) mít zájem o empirickou práci v behaviorálních vědách (není nutné být studentem konkrétního oboru). Pro zapojení do psycholingvistických experimentů hledáme zejména někoho, kdo: 1) má zkušenost s editací a úpravou obrázků a jednoduchých videí v počítači, zejména v Adobe Premiere, nebo 2) má zkušenosti s prací s dětmi, ideálně s administrací úkolů a testů, a kontakty v mateřských školách. Zkušenost s jazykovými korpusy je výhodou, ale není nutná. Pro práci na vizuálně-paměťových experimentech potřebujeme někoho, kdo by: 1) připravoval podněty = editoval fotografie (základní úpravy např. v Gimp), 2) hledal literaturu, 3) připravoval a administroval experimenty (PsychoPy, možná eyetracking). Zkušenosti s programováním výhodou, ale nejsou nutné. Přihlášky zasílejte administrátorovi laboratoře Labels na e-mail labels@ff.cuni.cz do 12. 10. 2017. Součástí přihlášky by měl být životopis a motivační dopis, vysvětlující zájem o problematiku a zkušenosti v souvisejících oborech.

Proměny elit v první polovině 20. století

3. říjen 2018 - 11:06
Filozofická fakulta UK, Ústav pro studium totalitních režimů, Úřad vlády České republiky a Universität Wien pořádají mezinárodní vědeckou konferenci Proměny elit v první polovině 20. století, která se uskuteční v Lichtenštejnském paláci, U Sovových mlýnů 4, Praha 1 – Kampa ve dnech 11. a 12. října 2018. První polovina dvacátého století proběhla ve znamení zásadních sociálních změn. Dotkly se všech společenských vrstev, tedy i elit. Právě na jejich vývoj bude soustředěna pozornost v rámci plánovaného mezinárodního symposia. Zatímco staré, aristokratické elity ztrácely na politickém a hospodářském vlivu, uvolněný prostor postupně zaplňovaly elity nové. Tento již dříve zahájený proces gradoval před první světovou válkou rostoucím tlakem na demokratizaci společnosti, do politické a intelektuální elity se zařazují i dělničtí vůdcové. Výše naznačený proces pokračoval i v meziválečném období. Druhá světová válka a těsně poválečný vývoj pak přinesly další posuny v tomto směru. Nacističtí radikálové a zejména nastupující komunistické režimy přicházely s programem totální přestavby společnosti, který se také více či méně úspěšně pokoušely realizovat. Cílem sympozia je v chronologické perspektivě analyzovat tento proces, zejména osvětlit souvislosti a projevy těchto změn a vztah mezi starými a novými elitami. Lze totiž předpokládat, že výše uvedený vztah nebyl nutně pouze konfrontační, ale že se pohyboval v široké škále mezi izolací a kooperací. Zájemce o účast prosíme o registraci na e-mailu kamila.kozichova@ustrcr.cz do 9. října 2018. Jednacími jazyky konference budou čeština a němčina. Tlumočení zajištěno.

Čeští archeologové odkryli v Egyptě hrobku významného úředníka

3. říjen 2018 - 10:41
Čeští archeologové odkryli v egyptském Abúsíru vápencovou hrobku vysoce postaveného úředníka z poloviny páté dynastie. Informoval o tom egyptský list Al-Masrí al-Júm. Egypt doufá, že nové archeologické nálezy posílí cestovní ruch. Od svržení někdejšího prezidenta Husního Mubaraka v roce 2011 totiž turistika značně utrpěla, především kvůli násilnostem. Muž v objevené hrobce byl identifikován jako Kaer S., jelikož jeho jméno bylo vyryto na stěnách, uvedl generální tajemník egyptské nejvyšší rady pro památky Mustafá Vazírí. Muž měl podle něj mnoho titulů a byl mimo jiné „hlavním dozorcem záležitostí krále“. Tým archeologů v čele s Miroslavem Bártou v hrobce objevil také rozpůlenou žulovou sochu. Znázorňuje Kaera S. na malé židli bez zadní opěrky. Jeho tituly byly vyryty do žulové židle, označen byl například za Mistrova milovaného či za Tajného strážce ranního domu. Archeologická mise podle Bárty bude pokračovat v odkrývání hrobky, napsal egyptský list. Česká egyptologie má díky desítkám odborníků výbornou pověst. Zásluhu na tom mají především vědci z Československého, nyní Českého egyptologického ústavu na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, kterým se v Egyptě podařilo dosáhnout řady jedinečných objevů. K nejznámějším patří odkrytí nekropole v Abúsíru, objev šachtového hrobu „správce paláců a kněze předčitatele“ Iufaa či odhalení hrobky kněze Inpunefera. Letos 1. října uplynulo 60 let od založení ústavu. Více se o nálezu dozvíte na webových stránkách Českého egyptologického ústavu FF UK. Zdroj: ČTK

Ve středu 26. září proběhl první ročník Evropského dne jazyků v Kampusu Hybernská

1. říjen 2018 - 15:53
Ve středu 26. září se slavily jazyky, a to na prvním ročníku Evropského dne jazyků v Kampusu Hybernská. Filozofická fakulta UK pro jazykové nadšence připravila bohatý program, na kterém bylo představeno čtyřicet živých i mrtvých jazyků vyučovaných na FF UK jako samostatné obory a kurzy. Již od rána po celé dopoledne proudily na místo třídy studentů základních a středních škol. U menších návštěvníků zvítězily jazykové hry s orientálními jazyky, lingvistické úlohy pro olympioniky nebo kurzy japonské kaligrafie. Přesto studenti dokázali zaplnit i přednášky, které souběžně s další zábavou probíhaly napříč celým HYBem. Návštěvníci tak například dostali šanci podmanit si anglickou výslovnost nebo si při Hispánské abecedě mohli zazpívat s Enriquem Iglesiasem. Hlavy nechali všichni odpočinout v době polední, u stánků s dobrotami z různých koutů světa. Odpoledne se prostory příjemně uvolnily a začali přicházet rodičové, pokročilejší studenti a další zájemci z širší veřejnosti, které spojuje slabost pro krásu jazyků. Akce nejen že měla představit řeči jako takové, měla zároveň poukázat na různé možnosti, jak se cizí jazyky učit. Publikum si nenechalo ujít workshopy mandžuštiny, nizozemštiny, katalánštiny a mnoha dalších, během kterých ti nadanější ihned pochytili základy výslovnosti, užitečná slovíčka a fráze. Ti méně nadaní už alespoň vědí, že ve Finsku mají oslovit řidiče autobusu jako bussikuski a v Brazílii, kdyby na to přišlo, Brada Pitta jako Bredi Piči. Konec srandy. V průběhu dne proběhly nejrozličnější druhy přednášek o jazycích lidí, a dokonce i elfů. V galerii HYBu byla po celou dobu programu přístupná výstava Letem jazykovým světem a audio koutek, ve kterém jste si mohli poslechnout hlasy mrtvých jazyků, ať už akkadského Gilgameše či staroanglického Béowulfa. Každý si zde jednoduše přišel na své a mohl se věnovat svým jazykovým favoritům.

Výstava a festival o kulturní opozici za dob socialismu? To chce Courage!

1. říjen 2018 - 15:47
Každé drama i každá doba mají své hrdiny. Některé z nich jejich současníci oslavují, jiné se snaží vymazat z paměti. Příběhy některých z té druhé skupiny, kteří působili a žili v bývalém socialistickém bloku ve východní Evropě, tak jak se zachovaly v různorodých sbírkách a archivních fondech, představí výstava Rizikové faktory a filmový festival Courage-Parevo v rámci projektu Courage. „Projekt Courage  představuje zajímavou směs akademické a popularizační práce, snažíme se jím zmapovat a zviditelnit fondy a sbírky opoziční kultury v zemích východního bloku. Nejde nám ale jen o klasické disidentské aktivity, zajímají nás i různé skupiny vymezující se vůči systému a jejich praktiky,“ popisuje Miroslav Michela, který má na starosti českou část mezinárodního projektu. Více informací o projektu a registru sbírek je k dispozici na jeho webové stránce. V rámci mezinárodního festivalu dokumentárních filmů Courage-Parevo bude možné zhlédnout snímky třeba o tom, proč se na zdech polských měst v 80. letech začali objevovat oranžoví trpaslíci nebo jak se před rokem 1989 žilo gayům v Maďarsku. „Za sebe můžu doporučit rumunský film Chuck Norris versus komunismus, který se velmi napínavě a poutavě vrací k tématu nelegální videodistribuce v Rumunsku Ceauşescovy éry. Slavil úspěch na mnoha zahraničních přehlídkách,“ doplňuje festivalová produkční Tereza Dvořáková. A samozřejmě bude k vidění i podobně triumfující litevský snímek Mistr a Taťána o rebelujícím géniovi fotografie Vitasi Luskusovi. Festival bude probíhat od 30. 9. do 5. 10. 2018 na pražské FF UK, v kině Ponrepo, Knihovně Václava Havla a v dejvické Klubovně. Na všechny projekce je vstup zdarma. Vzhledem k omezené kapacitě jednotlivých projekcí zájemcům doporučujeme rezervovat si místa co nejdříve. Program zde. Že archivní sbírky mohou být něčím živým, co má příběh, švih i přitažlivost, dokazuje putovní výstava Rizikové faktory: Sbírky kulturní opozice. Před Prahou navštívila již Budapešť a Varšavu a nabízí příběhy z dějin kulturní opozice ve východní Evropě i objekty ze sbírek sdružených pod projektem Courage. Putovní část doplní v pražské expozici vzácné artefakty z knihovny Libri prohibiti a sbírek Československého dokumentačního střediska uložených v Archivu Národního muzea, jako jsou například jedinečná maketa bytového divadla Vlasty Chramostové, originální přístroje na rozmnožování tiskovin a samizdaty. Výstava proběhne od 26. 9. do 28. 10. 2018 v prostorách Národního památníku na Vítkově.

Profesní kurzy celoživotního vzdělávání na FF UK otevírají účastníkům nové kariérní možnosti

1. říjen 2018 - 13:58
Jste zvídavá duše, chcete se stále učit nové věci, ale už jste absolvovali vysokoškolské studium? Potřebujete se zdokonalit ve vaší práci, prohloubit anebo specializovat vaše znalosti? Filozofická fakulta UK vám právě to nabízí. Centrum dalšího vzdělávání FF UK připravilo pro veřejnost kurzy celoživotního vzdělávání, které vám pomohou stát se ještě větším profesionálem ve svém oboru. Anebo si jednoduše pouze rozšíříte obzory. Vybrat si můžete z kurzů profesních, zájmových či přípravných. Profesní kurzy jsou zaměřeny na výkon povolání a pomohou vám aktualizovat vaše předchozí odborné znalosti. Doženete to, co jste nestihli ve škole, seznámíte se s novinkami v oboru a rozšíříte své profesní kompetence. V nabídce kurzů převažují rozmanité kurzy pedagogické, které ocení učitelé, kteří chtějí do výuky začlenit nejnovější know-how a progresivní přístupy, za které jim poděkují především sami studenti. Pedagogové mohou navštěvovat kurz, který rozšíří jejich znalosti ve společenské, ekonomické a právní vědě či jim osvětlí problémy současné filosofie a religionistiky. Kurz Využití jazykových korpusů ve výuce je připraven především pro učitele jazyků, kteří chtějí objevit možnosti současných elektronických korpusů pro přípravu vyučování a pro motivaci žáků. Sami účastníci budou řešit širokou paletu lingvistických úkolů na základě dat z různých druhů korpusů a poznají celou škálu aplikací korpusu do jazykového vyučování. V rámci kurzu Výuka češtiny pro žáky s odlišným mateřským jazykem bude účastníkům například představena oblast metodiky a didaktiky cizojazyčného vyučování, evropská jazyková politika a sociokulturní specifika vybraných cizinců. Zároveň zde bude také prostor sdílet zkušenosti mezi sebou a inspirovat se příklady dobré praxe. Otevřeny jsou v tomto roce také kurzy pro psychology, tlumočníky a výchovné poradce. Tlumočnické kurzy CŽV pro odbornou veřejnost jsou připraveny pro perspektivní tlumočníky, kteří se na své povolání teprve připravují a chtějí své dovednosti a schopnosti zkvalitnit a zdokonalit. Na kurzu Psycholog ve zdravotnictví se zase naučíte, jak zajistit první pomoc a zdravotní péči v mimořádných a krizových situacích, poznáte zdravotnickou legislativu a osvojíte si základy farmakologie. Celoživotní vzdělávání je placenou formou studia. Po absolvování kurzu získají úspěšní absolventi osvědčení FF UK. V případě, že nestíháte kurz tento rok, rozhodně se neváhejte přihlásit akademický rok následující. Již teď si však můžete prohlédnout archiv proběhlých kurzů na FF UK a zjistit, jaký kurz by vám do budoucna vyhovoval. Detailnější informace a aktuality naleznete na webových stránkách FF UK v sekci Celoživotního vzdělávání.

Vyhlášení výsledků Vnitřní soutěže FF UK o rozvojové prostředky na roky 2019–2020

1. říjen 2018 - 12:14
Na základě proběhlého hodnocení došlo k vyhlášení výsledků Vnitřní soutěže FF o rozvojové prostředky na léta 2019 – 2020. Výsledky jsou uvedeny v níže odkazované tabulce. Výše přidělené částky bude sdělena jednotlivým žadatelům individuálním emailem. Výsledky soutěže na roky 2019–2020