Filozofick fakulta

Představení katedry

Katedra pedagogiky FFUK se věnuje

A) výzkumu a praktickým inovacím v oblastech (abecedně) osobnostní a sociální výchovy; pedagogické psychologie;  rovných edukačních příležitostí a inkluzívního vzdělávání; sociální pedagogiky; sociologie výchovy; školní didaktiky. Pracovníci katedry též působí ve výzkumných projektech jiných pracovišť;

B) přípravě odborníků v programu „pedagogika“, a to ve studiu bakalářském (pedagogika), navazujícím magisterském (pedagogika; sociální pedagogika; učitelství pedagogika) a doktorském (pedagogika). Z hlediska přípravy na konkrétní profese lze n katedře studovat sociální pedagogiku a učitelství pedagogiky (pro střední a vysoké školy).

C) Dále se katedra pedagogiky věnuje výuce pedagogických kurzů ve studiu učitelství společenskovědních a přírodovědných oborů na mateřské FFUK a na Přírodovědecké fakultě UK.

D) Katedra té působí v kurzech celoživotního vzdělávání, zejm. v kurzech Univerzity třetího věku (U3V), ale i v dalších.

E) V rámci tzv. třetí role vysokých škol (poskytování expertních služeb, transfer poznatků z výzkumů do praxe apod.) pak pracovníci katedry spolupracují např. s ministerstvem školství a jeho resortními ústavy (Národní ústav pro vzdělávání; Národní institut dalšího vzdělávání), s Českou školní inspekcí nebo s obecně prospěšnými společnostmi apod.

Katedra pedagogiky FFUK má jedno oddělení – Oddělení učitelské přípravy a pedagogické praxe.

Podrobnější informace ke všemu zde uvedenému najdete na dalších polích našich webových stránek.

Historie pedagogiky a katedry na FFUK

Stejně jako jinde ve světě i na UK patřila pedagogika původně k oborům tzv. vyššího základního vědění, které bylo povinné pro všechny, kdo chtěli na univerzitě studovat některou z odborných fakult. Vyučovalo se jí od konce 18. století.
Podmínky pro rozvoj pedagogiky jako vědního oboru nastaly teprve v polovině 19. století, kdy byla filozofická fakulta zbavena původní propedeutické funkce a pověřena vědeckými úkoly, a tak postavena na úroveň ostatním univerzitním fakultám. Tehdy, většinou však až od konce 60. let, začaly vznikat na fakultě tzv. semináře jako místa pěstování vědy.
Pedagogický seminář na tehdejší Karlo-Ferdinandově univerzitě vznikl v roce 1876. Je spojen se jménem významného teoretika vzdělání O. Willmanna. Vzhledem k tomu, že se pedagogika na univerzitě vyvíjela především jako obor spojený s přípravou budoucích středoškolských učitelů, měl pedagogický seminář, na rozdíl od ostatních seminářů, vedle teoretického charakteru i charakter praktický.
Na pojetí Willmannova semináře navázal G. A. Lindner, první profesor pedagogiky na české Karlo-Ferdinandově univerzitě a nejvýznamnější český pedagog 19. století, když byl v roce 1882 v souvislosti s inaugurací pověřen vybudováním a vedením semináře českého. Lindnerův pedagogický seminář měl totiž rozvíjet pedagogické myšlení studentů prostřednictvím rozhovorů a besed o prostudovaných spisech a tématech a prostřednictvím výkladu školské legislativy. Jeho specifikem byla i účast učitelů základních škol z praxe, kteří měli být takto "uváděni ve vědeckou pedagogiku", které se jim nedostávalo v jednostranně metodicky zaměřených učitelských ústavech.
Lindnerovými nástupci ve vedení pedagogického semináře byli J. Durdík, F. Drtina, O. Kádner a J. Hendrich, významní představitelé české filozofie a pedagogiky, kteří udávali semináři tón podle svých odborných specializací. Na jeho činnosti a na rozvoji pedagogiky té doby měly však vliv i osobnosti další, z nichž jmenujme zejména filozofa a psychologa F. Krejčího a zakladatele české pedopsychologie F. Čádu.
Mezi dvěma světovými válkami plnil seminář funkci významného vědeckého centra, které sledovalo světový vývoj a snažilo se s ním držet krok. Dosavadní převážně filozoficko-historická orientace byla, zejména díky O. Kádnerovi, O. Chlupovi a V. Příhodovi, doplňována empirickým výzkumem. K rozvoji pedagogiky té doby významně přispěli i experimentálně zaměření psychologové jako např. F. Šeracký, S. Velinský, V. Forster, C. Stejskal aj.
Na tradici pedagogického semináře, který byl, stejně jako ostatní semináře, v souvislosti s politickými změnami na počátku 50. let zrušen, navázala v roce 1953 nově zřízená katedra pedagogiky vysokých škol, brzy přejmenovaná na katedru pedagogiky. Pod inspirujícím vedením O. Chlupa zde vyrostli odborníci, kteří navzdory politickým perzekucím a ideologickým tlakům 50. a 70. let významně přispěli k rozvoji poválečného pedagogického myšlení. Vychovali i současnou střední generaci pracovníků, kteří na jejich dílo navazují a kteří profil katedry dále obohacují o nové specializace a mezioborové disciplíny.

Aktuality

Předmět Předmět bude zkoušet dr. Vincejová Valášková. Prosím ty, kteří zvolili...
07. leden 2020

Kurz Základy sociálního práva (APE516049) bude realizován blokově společně se studenty...

30. prosinec 2019